Zámek Tovačov

25. 10. 2023

Geografie:

Zámek se nachází ve stejnojmenném městě v okrese Přerov. Město leží asi 19 km jižně od Olomouce.

Historie:

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1203. Díky svojí strategické poloze se obec stala důležitou křižovatkou obchodních cest, vázaných na soutok řek Moravy a Bečvy, který se nachází jihovýchodně od nynějšího města. Původně v obci stávala patrně již roku 1232 malá vodní tvrz, přebudovaná později na gotický vodní hrad, který je poprvé zmiňován roku 1321, kdy jej získal Jindřich z Lipé. Před svou smrtí roku 1329 panství i s hradem postoupil Bernardovi z Lipnice, později z Tovačova a Cimburka. Hrad se za držení tohoto rodu stal oporou husitů na Moravě, proto byl později přestavěn na pozdně gotický zámek s renesančními prvky. Jádrem komplexu bylo jižní křídlo současného zámku, byla vystavěna také Spanilá věž a následně byl celý objekt opevněn valy a nárožními baštami. Páni z Tovačova a Cimburka však v roce 1502 vymřeli a panství koupil Vilém z Pernštejna. Za Pernštejnů bylo postaveno východní křídlo zahájili úpravu jižního křídla, dokončili obranný systém a nechali postavit hospodářské budovy v předzámčí. Pernštejnové však v této době byli už silně zadluženi, takže museli tovačovské panství roku 1597 prodat Štěpánovi I. Illesházymu. Od něj však již v roce 1600 panství koupil Weikard Salm-Neuburg. Za pánů ze Salm-Neuburgu byl zrušen původní zámecký kostel sv. Jana Křtitele a nahradila jej bohatě zdobená barokní kaple. Obnovili také opevnění zámku i městské hradby a nechali vystavět bránu. Třicetiletá válka však jejich dílo částečně zničila. V roce 1715 byli Salmové nuceni panství kvůli majetkovým sporům prodat. Panství odkoupili Petřvaldští z Petřvaldu, kteří po sobě nezanechali potomky a panství tak roku 1763 připadlo jejich příbuznému Františku Josefu Küenburgovi. Küenburgové nechali přistavět severní křídlo s osmibokou kaplí. Roku 1766 u města Tovačova proběhla bitva mezi rakouskou a pruskou armádou. Roku 1783 zámek zasáhl požár, poté objekt začal chátrat a stal se prakticky neobyvatelným. Jelikož byli Küenburgové velice zadluženi, museli panství prodat Davidu Guttmanovi. Guttmanové nechali zámek zčásti opravit a zčásti upravit do novorenesanční podoby. Zámku tak dostal svoji konečnou podobu. Zámek je tedy čtyřkřídlá dispozice kolem nepravidelného dvora. Tvoří ji budovy nestejné výšky a tvaru a především podoby kvůli různé době vzniku. Došlo k zastřešení obou zámeckých věží a nechali založit anglický krajinářský park. Věnovali se také hospodářskému rozvoji města, založili cukrovar a díky tomu vznikla železniční trať. Začali vznikat i průmyslové podniky jako sladovna, mlýn, elektrárna, pila, mlékárna, lihovar nebo nákupní družstvo. Mimoto se začalo s výrobou sodové vody, houněné obuvi nebo také cementového zboží. Město mělo židovské osídlení a sami majitelé panství byli židovského původu. Proto musel poslední majitel Wilhelm Hermann Guttman emigrovat roku 1939 do Švýcarska. Opuštěný zámek byl po vyhlášení protektorátu obsazen fašisty a bylo na něm zřízeno sídlo Říšské pracovní služby. Pro město samotné byla doba okupace nejtemnějším obdobím. Některé zemědělské usedlosti osídlilo asi dvaadvacet německých rodin. Perzekuce postihli židovské obyvatelstvo v roce 1942, kdy byl poslán transport do Terezína a a poté do Osvětimi, přežily pouze dvě ženy. Také české obyvatelstvo bylo vystaveno zlovůli, kdy bylo sedmnáct občanů popraveno a nebo tito lidé též zahynuli v koncentračních táborech. Dalších sedm lidí zemřelo při bombardování a též osvobozování těchto míst si vyžádalo oběti na životech. Němci si totiž chtěli za každou cenu udržet oblast Přerovska a Olomouce s důležitými komunikačními uzly. Po druhé světové válce pan Wilhelm Hermann Guttman usiloval o navrácení majetku, bohužel marně. Zámek připadl ministerstvu zemědělství a Městskému národnímu výboru. Od roku 1952 v něm fungovala obřadní síň, částečně zdravotní středisko a lidová škola umění. Od roku 1958 je zámek zapsán na seznam Národních kulturních památek. V sedmdesátých letech zámek přešel pod správu Okresního vlastivědného muzea v Přerově. V letech 1974 - 1987 v něm byla umístěna expozice socialistického zemědělství Severomoravského kraje. Moc původního vybavení se nedochovalo, takže zámek má několik stálých expozic avšak nacházejí se na něm i příležitostné výstavy. Dominantou města i zámku je Spanilá věž, která po všech stavebních úpravách dosahuje výšky 96 metrů.

Natáčení:

Četníci z Luhačovic

Majitelé:

1.královský majetek (1232 - 1321)

2.Jindřich z Lipé (1321 - 1329) šlechtic

3.Páni z Tovačova a Cimburka (1329 - 1502) šlechtický rod

4.Pernštejnové (1502 - 1597) šlechtický rod

5.Štěpán Illesházy (1597 - 1600) šlechtic

6.Salm-Neuburgové (1600 - 1715) šlechtický rod

7.Petřvaldští z Petřvaldu (1715 - 1763) šlechtický rod

8.Küenburgové (1763 - 1887) šlechtický rod

9.Guttmanové (1887 - 1939)