Zámek Telč
Geografie:
Zámek se nachází ve stejnojmenném městě v okrese Jihlava. Město leží asi 15 km jihozápadně od Jihlavy.
Historie:
Město bylo založeno zřejmě už v roce 1099, ale první písemná zmínka o něm pochází až z roku 1315. Roku 1339 dostal Telč do vlastnictví Oldřich III. z Hradce, jeho rod přispěl k rozvoji města. Páni z Hradce zde založili kostel, hrad, postavili zde gotické domy kolem tržiště a nechali město opevnit. Roku 1386 západní část města, polovinu náměstí s kostelem i radnicí zničil požár. Při tomto požáru také pravděpodobně zanikl původní telčský hrad. Jindřich IV. z Hradce nechal hrad přestavět do gotické podoby. Jednalo se o vodní hrad. Hrad tvořily budovy uzavírající malý dvorek v severovýchodní části dnešního zámku. Na východě stál jednokřídlý dvoupatrový palác, k němuž na jihovýchodě přiléhala kaple sv. Jiří. Ta původně prostupovala patry a zakončovala ji hvězdicovitá žebrová klenba. Na sever pak vedlo zámecké křídlo, ze kterého se do současnosti dochovaly původně dvoupatrové sklepy a části obvodových zdí. Ke zboření tohoto křídla došlo v období renesance. Přízemí paláce se otevíralo do dvorku lemovaného arkádami s lomenými oblouky. Ve směru z jihu na sever pak celek uzavírala v renesanci rozbořená zeď. Hrad v podstatě pouze doplňoval hradby města a střežil jednu z městských bran. V severním nároží došlo k vystavení hranolové věže a další přibyla u kaple v jižním nároží. Severní věž se dochovala v přízemí a v patře v původním stavu a její součástí byl prevét se střílnami. Palác a další obytné budovy byly obehnány ochozy. Vznikla také hradní kuchyně. Do současnosti se dochovaly i zbytky předhradí, severní hradba s baštou, dnes začleněné do západní části paláce a o něco západněji budova, kterou se původně do areálu vstupovalo. Ještě více na západ stával hradní pivovar. Roku 1423 město dobyli husité. Páni z Hradce na telčském hradě hostili krále Zikmunda Lucemburského, následně se postavili na stranu Matyáše Korvína proti Jiřímu z Poděbrad. Později uznali za krále Vladislava II. Jagellonského. Roku 1531 získal panství Zachariáš z Hradce. Za něj panství prošlo hospodářským rozmachem a on také nechal hrad přestavět na renesanční zámek. První část přestavby v letech 1550 - 1553 se zaměřila na oblast původního dvora, v paláci se prolomila okna, zazdily se arkády a omítka se ozdobila rustikou. V přízemí byly vybudovány nové místnosti. Došlo k zaklenutí zbrojnice, v zámecké kapli byl snížen strop a byla zrušena žebrová klenba. Nové klenby dostaly místnosti v prvním patře, přes celé druhé patro se táhne velká hodovní síň. Druhá etapa přestavby v letech 1553 - 1568 se zaměřila na výzdobu zámku. Mimoto přibyly další dva hradní paláce, doplněné o hospodářské budovy. Kaple získala křížovou klenbu. Definitivní podobu získal zámek až při třetí etapě přestavby v letech 1580 - 1589. Během této přestavby došlo ke spojení jednotlivých zámeckých paláců, severní a jižní palác a palácem v místě předchozího hradu, arkádovými chodbami. V jižním paláci byla postavena kaple Všech svatých. Zámecké zahrady byly zrušeny při budování zahrady. Rozkládá se na na severozápad od zámku a tvoří ji vzácné dřeviny. Ze dvou stran jí lemují arkády a nachází se v ní také klasicistní skleník. Páni z Hradce vymírají po meči roku 1604 a panství přechází sňatkem na Slavaty z Chlumu a Košumberka. Za třicetileté války trpělo celé panství zlovůlí švédských i císařských vojsk. Roku 1645 dobili město Švédové. Panství roku 1712 zdědili páni z Lichtenštejna-Kastelkornu. Poslední příslušník této rodové větve zemřel roku 1761 bez potomků, proto panství přešlo na jeho bratrance Aloise Arnošta Podstatského z Prusovic. Rod se posléze jmenoval Podstatský-Lichtenštejn. Tito majitelé nechali zámek upravit park do krajinářské podoby a skleník do empírového stylu. Roku 1898 byla ve městě postavena železnice. Roku 1945 bylo panství na základě Benešových dekretů zabaveno. Od roku 1992 je zámek i historické centrum města zapsáno na seznam Světového dědictví UNESCO. Od roku 1995 je zámek zapsán na seznam Národních kulturních památek. Od roku 2020 probíhá rekonstrukce zámku.
Natáčení:
Pyšná princezna, Jak se budí princezny, Z pekla štěstí 1 i 2, Bůh s námi, Lutherův tribunál, Reformace mezi nebem a zemí, Železná pěst, Ženy které tvořily historii, Angelika, Triptych o lásce, Tajemství štěstí, Jako listy jednoho stromu, Šípková Růženka, Mistr kat, Svatba pana Voka, Hry lásky šálivé, Až přijde kocour
Majitelé:
1.Páni z Hradce (1339 - 1604) šlechtický rod
2.Slavatové z Chlumu a Košumberka (1604 - 1712) šlechtický rod
3.Linchenštejn-Kastelkorn (1712 - 1761) šlechtický rod
4.Podstatský-Lichtenštejn (1761 - 1945) šlechtický rod
5.Československá republika (1945 - 1960)
6.Československá socialistická republika (1960 - 1990)
7.Česká a Slovenská federativní republika (1990 - 1992)
8.Česká republika (od roku 1993)
Fotografie:
