Zámek Světlá nad Sázavou

25. 10. 2023

Geografie:

Zámek se nachází ve stejnojmenném městě v okrese Havlíčkův Brod. Město leží asi 14 km severozápadně od Havlíčkova Brodu, na soutoku Sázavy a Sázavky.

Historie:

První písemná zmínka o Světlé je z roku 1207, která náležela vilémovskému klášteru. Světlou v roce 1385 od vilémovského kláštera získal do zástavby Albert ze Štemberka, jehož syn Štěpán nechal roku 1393 vystavět na levém břehu Sázavy gotickou tvrz chráněnou příkopy. Avšak již roku 1417 světelské panství se vrátilo zpět do rukou klášter ve Vilémovicích který zanikl v roce 1421 a veškeré jehož majetky poté přešly na českého krále. V roce 1429 připadlo světelské panství rodu Trčků z Lípy. Trčkové z Lípy nechali gotickou tvrz toku 1567 přestavět na lovecký zámek v renesančním stylu a panství vlastnili až do roku 1636, kdy jim byl jejich majetek za provinění proti císaři zkonfiskován a připadl královské komoře. Následně bylo panství bylo přenecháno Ladislavu Burianovi z Valdštejna. Po jeho smrti roku 1645 připadlo panství opět královské komoře. Roku 1667 panství připadlo Bartoloměji Vernierovi. Tento pár nechal roku 1668 přistavět východní křídlo a upravit je do renesanční podoby. Roku 1672 koupil panství Jan Rudolf Rabatta. Roku 1679 panství koupil Jan Kašpar. Roku 1686 panství koupil Jan Bartolemeus, svobodný pán z Venierů. Roku 1704 koupil panství Karel z Pöttingu. Následně panství roku 1722 koupil František Antonín Černín. Černínové zámek barokně upravily. Východní křídlo bylo obohaceno o sochařskou výzdobu, arkády v prvním patře a rodové erby. Stavební úpravou prošel i zámecký park. Dalšími majiteli se od roku 1748 stali Kolovratové za nichž byl přestavěn. Během napoleonských válek sloužil zámek jako lazaret, mrtví bývali pohřbíváni na pastvině. Roku 1817 se majitel panství stal František Josef Zichy, který uzavřel zámecké nádvoří, nechal vystavět západní křídlo a provedl na zámku úpravy v empírovém stylu a místnosti nechal vyzdobit štukami. V roce 1821 zámek přešel do majetku rodu Salm-Reifferscheidtů. Ti nechali zámek od roku 1869 upravovat s ohledem na původní umělecké slohy. Pouze k západnímu křídlu nechali přistavět v novorenesančním slohu věžičku, balkon nad hlavním vstupem a na nádvoří nahradit okna řadou arkád. Zámek tedy dostal svoji současnou podobu jednopatrové a z části dvoupatrové budovy o čtyřech křídlech, která uzavírají obdélné čestné nádvoří s kašnou. Hlavní vchod do zámku tvoří klenutý průjezd v západním křídle, se zmíněným balkonem a dvěma kamennými sloupy. Obdélný klenutý vchod ve východním křídle vede do zámeckého parku s rybníky upraveného krajinářsky do anglického stylu. Část severního křídla tvoří zimní zahrada, neboli oranžérie, s jeskyní a jezírkem, do které lze vstoupit přímo z nádvoří. Na stavbě jsou jasné renesanční, barokní, empírové a klasicistní prvky. Po smrti svých tří bezdětných bratrů roku 1887 zdědila panství Jana Václava ze Salm-Reifferscheidtu, provdaná za Josefa Osvalda I. z Thun-Hohensteinu. Roku 1913 se na zámku usídlila Pozemková banka a roku 1914 se stal zámek majetkem Richarda Morawetza. Ten však před druhou světovou válku kvůli svému židovskému původu musel opustit Československo a tak zámek za druhé světové války využívala německá armáda. Po válce je užívala pro změnu zase československá armáda. Od roku 1949 se na zámku usídlila střední zemědělská škola, která zde zůstala až do roku 2011. Roku 1963 byl zámek prohlášen Národní kulturní památkou. Následně jej vlastnilo město a roku 2013 je v majetku společnosti Zámek Světlá s.r.o. Zámek prochází postupnou rekonstrukcí a v jeho východní křídle se nachází Muzeum Světelska.

Majitelé:

1.církevní majetek (1207 - 1385, 1417 - 1421)

2.Páni ze Štemberka (1385 - 1417) šlechtický rod

3.Královský majetek (1421 - 1429, 1645 - 1667)

4.Trčkové z Lípy (1429 - 1636) šlechtický rod

5.Ladislav Burian z Valdštejna (1636 - 1645) šlechtic

6.Vernierové (1667 - 1672, 1686 - 1704) šlechtický rod

7.Jan Rudolf Rabatta (1672 - 1679) šlechtic

8.Jan Kašpar (1679 - 1686) šlechtický rod

9.Karel Pöttingu (1704 - 1722) šlechtický rod

10.Černínové (1722 - 1748) šlechtický rod

11.Kolovratové (1748 - 1817) šlechtický rod