Zámek Strážnice
Geografie:
Zámek se nachází ve stejnojmenném městě v okrese Hodonín. Město leží asi 15 km severovýchodně od Hodonína, na levém břehu říčky Veličky poblíž jejího ústí do Moravy.
Historie:
Tahle oblast vypovídá o počátcích osídlení souvisejících s upevňováním hranic českého státu v době Přemysla Otakara II. ve druhé polovině 13.století, ale první písemná zmínka o osadě je až z počátku 14.století. Královský hrad ve Strážnici byl založen zřejmě roku 1260, po bitvě u Kressenbrunnu, první písemná zmínka je až z roku 1302, kdy v něm sídlil Milota z Dědic. Jednalo se o vodní hrad, který měl chránit novou moravskou hranici před útoky z Uher. Z původního hradního jádra se v zámecké budově dochovala podstatná část obvodové hradby, která tvoří její vnější obvodovou zeď. Na jižní straně byla hradba zbořena až při barokních úpravách. V severozápadním nároží také zůstaly pozůstatky obytné hranolové věže, na kterou navazoval západní palác. Po smrti Miloty z Dědic roku 1307 stal Vok z Kravař, který se oženil s jednou z nemanželských dcer Přemysla Otakara II. Páni z Kravař nechali vodní hrad přestavět do gotického stylu a opatřit příkopem. Do samotného hradu se vstupovalo přes valem chráněné předhradí portálem na severní straně. Na počátku husitských válek se hrad stal jedním z nejvýznamnějších husitských center na jižní Moravě. V roce 1421 začalo okolí plenit uherské vojsko a Petr z Kravař a Strážnice se pod jeho tlakem od husitství odklonil a uznal za krále Zikmunda Lucemburského. Později se ovšem přidal opět na stranu kališníků, u kterých zůstal až do své smrti roku 1434. Petrův syn Jiří nechal hrad opět přestavět. Před hradem bylo po husitských válkách postaveno předbraní. Ve stejné době vznikl nový východní palác. Z pozdně gotické přestavby se dochoval objekt Černé brány s velkým portálem a brankou pro pěší. Roku 1466 panství zdědila Jiříkova dcera Alžběta, která se po smrti svého otce provdala za Petra z Rožmberka. Roku 1501 vymřel rod pánů z Kravař a panství získali Žerotínové, kteří hrad přestavěli na renesanční zámek. Zámek získal podobu tříkřídlé dvoupatrové budovy ve tvaru U. K levému křídlu patří osmiboká věž s hodinami. Z období renesance pochází klenby v obou palácích, které nově spojila patrová lodžie. Nádvorní strany paláců byly vybaveny arkádami podepřenými v patře toskánskými sloupy. Z původních dvou věžic se dochovala pouze ta v jihozápadním nárožím, zatímco sokl druhé z nich později posloužil k vybudování klasicistní nástavby. Nejspíše před polovinou 16.století zámek získal nové opevnění tvořené pěti bastiony, které v období baroka doplnil ravelin před Černou bránou. V letech 1604 - 1606 panství trpělo nájezdy oddílů Štěpána Bočkaje proti Habsburkům. Opevněný zámek zachránila silná posádka a proto ho vzbouřenci nedokázali dobýt. Během třicetileté války se zámek roku 1621 ubránil uherskému útoku, ale panství bylo roku 1623 zpustošeno. Jan Jetřich ze Žerotína odešel do exilu a po jeho smrti roku 1628 panství koupil plukovník a válečný rada František z Magni. Svoji pozdně klasicistní podobu zámek získal okolo roku 1840, kdy patrně získal i nárožní věž u levého křídla. Magnisové také nechali vybudovat anglický park s platanovou alejí a exotickými rostlinami, jehož součástí byl skleník pro jejich pěstování. Poslední majitel zámku zemřel roku 1944 a rok později byl zámek zestátněn. Od roku 1989 je zámek sídlem Národního ústavu lidové kultury a je také zapsán na seznam Národních kulturních památek.
Zajímavosti:
Roku 1468 se na tehdejším hradě setkali Jiří z Poděbrad a Matyáš Korvín, domluvili zde Matyášův sňatek s dcerou Jiřího z Poděbrad Kateřinou.
Majitelé:
1.Milota z Dědic (1260 - 1307) šlechtic
2.Páni z Kravař a ze Strážnice (1307 - 1501) šlechtický rod
3.Žerotínové (1501 - 1628) šlechtický rod
4.Magnisové (1628 - 1945) šlechtický rod
5.Československá republika (1945 - 1960)
6.Československá socialistická republika (1960 - 1990)
7.Česká a Slovenská federativní republika (1990 - 1992)
8.Česká republika (od 1993)
Fotografie:
