Zámek Slavkov u Brna

25. 10. 2023

Geografie:

Zámek se nachází ve stejnojmenném městě v okrese Vyškov, které leží asi 20 km východně od Brna na řece Litavě.

Historie:

Kolem roku 1200 byla v osadě postavena románská tvrz Řádem německých rytířů. Tvrz měla obytné budovy a kruhové schodišťové věže komendy, jejíž zbytky jsou dodnes zachovány pod severním traktem v podzemí barokního zámku a pod částí zámeckého nádvoří. První písemná zmínka o Slavkově je z roku 1237, kterou král Václav I. potvrdil držení Řádu německých rytířů. Osada byla povýšena roku 1416 na město králem Václav IV. a stala se královským majetkem. Roku 1421 postoupil král Zikmund Lucemburský panství s tvrzí nepříteli husitů Petru Kutějovi. Následně panství držel patrně od roku 1426 Aleš ze Šternberka do něhož jej asi roku 1434 získal Petr z Konice, jehož dcera jej roku 1453 postoupila svému manželovi Janovi z Valdštejna. Poté panství roku 1466 získal Petr ze Sv. Jiří a Pezinku. Po jeho smrti roku 1509 panství koupil Oldřich z Kounice. Kounicové byli známí svojí náboženskou tolerancí, takže se město stalo útočištěm těch, kteří byli pronásledováni pro svoji víru např. i židé. Kounicové přestavěli dosavodní tvrz v renesanční zámek. Zámek byl vybudován na starších základech budovy. Zámek měl čtyřkřídlý půdorys s arkádami a hranolovou věží, základy zdiva jsou dodnes zachovány v části suterénu severního a západního křídla. Od roku 1650 - 1718 započala první etapa přestavby zámku do barokní podoby. Hlavní budova zámku byla navržena na půdorysu písmenu U. Jako první vzniklo střední západní křídlo s mohutně rozšířenými nárožími a náběhy obou bočních křídel. Západní příkop byl uprostřed překlenut mostem s několika schodišťovými stupni, překonávající výškový rozdíl mezi zámeckým přízemím a zahradním parterem. Ustupující střední průčelí bylo v patře nad mostem zdůrazněno balkonem směřujícím do zahrady z ústřední místnosti prvního patra západního křídla. Rozšířená nároží zdůraznily dvojice pilastrů. Nízká okénka atikového polopatra vyvážila řadu suterénních oken, většinou slepých, vedoucích do příkopu. Nádvoří měla původně uzavírat vstupní brána v místě, kde dnes celý prostor dotvářejí přízemní půlkruhové budovy koníren. Objekt byl obehnán vyzděným příkopem, kolem něhož byla navršena zemina, aby nad sítí klenutých sklepů mohl vzniknout zahradní parter. Původně se kolem zámku rozprostírala renesanční zahrada, ale při barokní přestavbě byl založen park komponovaný ve stylu francouzských barokních zahrad s květinovým parterem, se dvěma bazény, kašnou, fontánou a oranžerií. Druhá přestavba probíhala v letech 1720 - 1732 započetím budování severního křídla. Protože mělo být vytvořeno honosné průčelí a slavnostní společenský sál, bylo nutné změnit dosavadní úpravu západního traktu s klenutým podjezdem. Rozšířením nádvoří bylo provedeno příčné rozšíření bočních konců křídel a vyhloubením jejich nádvorních stran. Vznikl tak rozsáhlý vstupní prostor, vymezený na opačné straně obdobnými oblouky koníren. Mimoto se také stavěl zámecký vodovod. Pokračovaly i práce v zámeckém parku, došlo na propojení parteru se zámkem. Parter byl zpřístupněn mostem překlenujícím příkop s několika schodišťovými stupni. V celé délce zámeckého průčelí byl parter ozdoben řadami stromů. Po bocích se nacházely dva bazény a podél hlavní osy byly založeny čtyři boskety s bludištěm a fontánami a v podélné ose vodní nádrž s kanály procházejícími celou délkou zahrady. Roku 1764 stála celá hlavní zámecká budova včetně jižního křídla. Nejstarší, západní průčelí, vyvrcholilo architektonicky odpovídající kopulí. Zevní úprava nově zbudovaných částí byla přizpůsobena západnímu průčelí. Uvnitř zámku však již dominovaly klasicistní prvky, dřívější bohatost štukové a freskové výzdoby byla nahrazena lineárním členěním velkých ploch a s jemným dekorem. Severní a západní křídlo s nádvorními arkádami vytvořily v prvním patře nové komnaty. V tom stejném duchu byly rovněž vyzdobeny stropy podélného přízemního vestibulu, valená klenba v chodbách prvního patra obou křídel a strop i stěny severního schodiště. Poslední práce na zámku byly dokončeny výzdobou zámecké kaple sv. Kříže v roce 1769. Společně se zámkem se završily také úpravy zámeckého parku, který se rozšířil na úkor zbořených staveb farního kostela sv. Jakuba a městské věže. Hlavní parter se mění na příčnou osu se třemi fontánami. Nově je vybudován přechod ve svahu mezi horním, napříč disponovaným parterem a dolní částí zahrady. Dlouhý kanál byl změněn v soustavu tří bazénů. Parter byl vyzdoben souborem soch a váz. Vše bylo včleněno do velkorysého zapojení okolní krajiny a města pomocí stromových alejí. V druhé polovině 18.století byly v zámeckém parku rozmístěny drobné zahradní stavby např. ptačí voliéra a dochovaný čínský altánek. Vedle zámku se v letech 1786 - 1790 postavil klasicistní farní kostel. V následující době proslul slavkovský zámek v souvislosti s bitvou tří císařů, ke které došlo 2.prosince 1805 mezi francouzskými vojsky na straně jedné a spojenými rusko-rakouskými vojsky na straně druhé. V první polovině 19.století se zámecká zahrada proměnila v anglický park, boskety byly rozpuštěny a vystřídala je zeleň uspořádaná po stranách hlavní podélné osy. Bazény byly odstraněny a barokní plastiky se přemístily do zámeckého nádvoří. Některé z nich však zůstaly i v nově vytvořených romantických zákoutích nového parku. Přechod z dolní do horní zahrady byl změněn na travnatý svah, pravidelné řešení horního parteru zcela zaniklo. Po smrti posledního mužského potomka rodu Kouniců v roce 1919 přešel zámek do vlastnictví rodu Pállyů. Ve třicátých letech minulého století bylo muzeum poctěno dvěma napoleonskými výstavami a vznikla expozice, která se zabývala problematikou napoleonských válek. Po druhé světové válce se stal zámek majetkem státu. Od roku 1952 byla zahájena jeho rekonstrukce i restaurátorské práce sbírek, které se v něm nacházely. Následně byla expozice napoleonských válek, která je umístěna v zámku, zpřístupněna veřejnosti. Pozoruhodností této expozice se stala světelná mapa, které využívali průvodci. Ti se mohli orientovat v pohybech jednotlivých vojsk během bitvy. V sedmdesátých letech minulého století došlo k velkorysé rekonstrukci zámeckého parku, která mu vrátila jeho někdejší barokní podobu. Ústředním motivem architektonické kompozice jsou dva zahradní bazény instalované na sosu západního vstupu s párem vodních nádrží umístěných symetricky mimo osu. Toto prostranství dotváří volně situované barokní plastiky s mytologickou tématikou na podstavcích zdobených kartušemi a medailony, přemístěné z nádvoří zpět do zámeckého parku. Do přísně organizované geometrické kompozice jsou osazeny solitéry vzrostlých jehličnanů a listnáčů. Obnovený zámecký park byl otevřen v roce 1977. Od roku 1996 se v zádní části parku nachází šesti jamkové golfové hřiště, které pokračuje dál za severní zámeckou zdí. K parku patří také zahradnictví, skleníky a tzv. Panská škola, kde se dříve pěstovaly sazenice pro park i polesí Kounického panství. V letech 2004 - 2012 byla provedena rekonstrukce celého zámku. V roce 2005 bylo započato s dosadbou stromů v parku. Byla doplněná torza lipových alejí, která tvoří přechod do úzké části aleje ve spodní části parku a nově byl vysazen levý rondel kolem čínského pavilonu. V roce 2008 byl zámek prohlášen Národní kulturní památkou. V roce 2018 se začalo s opravou soch v zámeckému areálu, která pokračuje do současnosti. Dnes je zámek pod vlastnictvím města Slavkov.

Zajímavosti:

Císař Napoleon po vítězné bitvě na zámku přenocoval od 3 do 7.prosince a právě zde na zámku byla také zahájena první mírová jednání.

Natáčení:

Dívka v modrém, Červený bedrník, Anděl blažené smrti, Modelář, Dostaveníčko

Majitelé:

1.Řád německých rytířů (1200 - 1416)

2.Královský majetek (1416 - 1421)

3.Petr Kutěja (1421 - 1426) šlechtic

4.Aleš ze Štemberka (1426 - 1434) šlechtic

5.Páni z Konice (1434 - 1453) šlechtický rod

6.Jan z Valdštejna (1453 - 1466) šlechtic

7.Petr ze sv. Jiří a Pezinku (1466 - 1509) šlechtic