Zámek Náchod

25. 10. 2023

Geografie:

Zámek se nachází ve stejnojmenném městě v okrese Náchod v turistickém regionu Kladském pomezí.

Historie:

Na strategicky významném místě, hřebeni Orlických hor, si dal Hron z rodu Načeraticů, předek pánů z Náchoda, okolo roku 1250 zbudovat kamenný gotický hrad, který měl chránit starou zemskou obchodní stezku z Prahy do Polska. Na místě kde byl vybudován se stezka sužovala do průsmyku nazvaného Branka. První písemná zmínka o tehdejší trhové vsi na místě dnešního Starého Města je z roku 1254. Město Náchod bylo od začátku 14.století chráněno hradbami, na něž navazovaly dvě další linie hradeb táhnoucí se nahoru k hradu. Okolo té doby začala vznikat i dvě nejvýznamnější předměstí Horské a Krajské před oběma branami. Hrad byl jeho synovi Ješkovi roku 1316 za vzpouru proti králi Janovi Lucemburskému zabaven, následně byl roku 1325 předán Berkům z Dubé a Lipého. Za nich docházelo na hradě k významným změnám. Původní opevnění v nejvyšším místě ostrohu se zvětšilo do velkého fortifikačního celku. Rod z Dubé držel Náchod do roku 1367. Následně se v letech 1367 - 1414 se v držení hradu vystřídali slezská knížata z rodu Piastovců, Půta z Častolovic, Beneš Silný z Dubé, Jetřich z Janovic a Jindřich Lefl z Lažan a Krakovce. Roku 1414 jej získal Boček z Kunštátu a roku 1427 zdědil panství i s hradem Viktorín, otec budoucího českého krále Jiřího z Poděbrad. Za husitských válek obsadili hrad roku 1427 husité a odráželi odtud útoky z katolického Slezska. Roku 1437 město i hrad dobyl někdejší husita Jan Kolda ze Žampachu, který odtud podnikal loupeživé výpravy. Hrad roku 1441 vyhořel při dobytí městečka Slezany. Jiří z Poděbrad hrad roku 1456 dobyl zpět. Syn Jiřího z Poděbrad, vévoda Minsterberský prodal panství roku 1497 Janu Špetlovi ml. z Prudic a ze Žlebů. Jeho syn Hynek panství roku 1533 prodal Vojtěchu z Pernštejna a Vojtěchův syn jej prodal roku 1544 Zikmundovi Smiřickému ze Smiřic, členovi jednomu z nejbohatších rodů v Čechách. Smiřickým hrad už nevyhovoval a tak se rozhodli jej přestavět na pohodlný renesanční zámek. Přestavba probíhala v letech 1566 - 1614. Došlo k přebudování gotického palácového komplexu v renesančním slohu a přistavění nového křídla s arkádovým ochozem, později částečně zazděným. Venkovní omítky pokryla pro renesanci typická sgrafitová výzdoba. Nerovná plocha původního hradního dvora byla rozdělena na dvě výškově odlišná nádvoří, horní a dolní, spojená schodištěm včleněným spolu s malou hodinovou věží do zdi rozdělující oba dvory. Jádrem a dominantou celé rezidence zůstala původně gotická válcová věž, ale roku 1570 byla poškozena bleskem a při rekonstrukci opatřena arkádovým ochozem a dvojí lucernou s bání. Nastala tak doba největšího kulturního i hmotného rozmachu městečka. Albrecht Jan Smiřický ze Smiřic byl utrakvista a přidal se na stranu zimního krále Bedřicha Falckého, navíc se osobně podílel na pražské defenestraci, brzy po ní však naštěstí zemřel. Jeho sestra Markéta Salomena po bitvě na Bílé hoře prchla do ciziny a proto panství připadlo Albrechtu z Valdštejna, který je v roce 1623 postoupil Trčkům z Lípy. Adam Erdman Trčka z Lípy byl však zavražděn spolu s Albrechtem z Valdštejna roku 1634. Téhož roku dostal náchodské panství za odměnu italský šlechtic a generál Ottavio Piccolomini de Arragona, který se účastnil na spiknutí proti Valdštejnovi. Období vlády toho italského šlechtického rodu je však poznamenáno válkami a silnou rekatolizací kraje. V letech 1650 - 1659 byla za zámku provedena rozsáhlá barokní přestavba. První fáze stavebních prací se zaměřila hlavně na zdokonalení zámeckého opevnění. Důvodem byly zkušenosti ze třicetileté války a také obavy z tureckého nebezpečí. Část arkádového dvora byla zvýšena o patro. Severně od zámku na třetím nádvoří byl vybudován trakt s kaplí Nanebevzetí Panny Marie, úřednickými křídly a s mohutnou dělovou baštou. Interiéry zámku byly stavebně upraveny a vyzdobeny v barokní podobě. V předhradí byla postavena úřednická budova v předhradí. Stejně tak ve městě byli prováděny barokní stavební práce. Městečko roku 1663 zasáhl požár, proto Piccolominiové nechali postavit novou barokní radnici a přestavět kostel sv. Vavřince na náměstí. Osudem Náchod bylo jeho jeho klíčové a strategické položení na hranicích Čech u brány Zemské, jejímž byl klíčem. Nepokojní sousedé Prušáci, tu proto často byli nezvanými hosty, kteří sebrali co se dalo. Roku 1740 vtrhl pruský král Bedřich II. do Slezska, v důsledků čehož česká koruna ztratila Slezsko a Kladsko. Roku 1742 Bedřich II. zase vedl válečné tažení, tentokrát ale vpadl do Čech, chtěje od nich odtrhnout kraj hradecký a přivtělit jej k Prusku. Mezi lety 1744 - 1751 byly upraveny prostory starého zámku, byla postavena nová jízdárna a založena francouzská zahrada. Náchodská rezidence těmito úpravami v podstatě získala svoji dnešní podobu. Městečko v letech 1756 - 1763 zasáhla sedmiletá válka, kterou vedla naše panovnice Marie Terezie právě s pruským králem Bedřichem II. a do níž byly zapojeny i další tehdejší velmoci. Sotvaže se obyvatelstvo poněkud zotavilo z pohrom, jež sebou vojska do země přinášela a opravili se škody, tak Prusové vtrhli znovu roku 1778 do Čech. Prajz se tak stal opravdovou metlou kraje. Lid nenasytného pruského krále nenáviděl a v duchu si přál, aby byl konečně jednou taky řádně ztrestán. Sama Marie Terezie mu nemohla přijít na jméno, protože kvůli němu a obavám z dalších válečných konfliktů byla nucena se vzdát nároků v Polsku ve Slezsku. Tomu nemohl uvěřit nikdo, vždyť měla udatné, zkušené vojáky a proslavené velitele např. Laudona. Panství následně v letech 1783 - 1792 drželi Desfoursové. Roku 1792 od nich koupil panství Petr Biron, vévoda Kuronský a Zaháňský. V době jeho vlády a vlády jeho nejstarší dcery Kateřiny Bedřišky Viléminy dosáhl zámek největšího kulturního rozkvětu. Za vévody bylo přímo na zámku zřízeno divadlo, pořádala se zde operní představení a hrály se zde divadelní hry. Nebyl jen milovníkem umění ale také osvícencem a vzdělancem. Na zdejším panství nahradil robotní povinnosti peněžní rentou. Patrně kněžna Zahaňská založila anglický park se starými cizokrajnými stromy. Roku 1839 převzala panství po starší sestře Pavlína, která je však už roku 1840 prodala německému knížeti Karlu Octaviovi Biestefled-Lippe, od kterého již roku 1842 panství koupil jjeho příbuzný Jiří Vilém Schaumburg-Lippe. Druhá polovina 19.století přinesla změny do života malého poddanského městečka. Vznikla městská samospráva a železnice. Rozvíjelo se školstvím, prudce vzrostl počet obyvatel. Vedle řemesel, soustředěných nejprve v cechovních a později společenských organizacích, byl ve městě i celém okolí rozhodující textilní průmysl. V roce 1882 byly postaveny první dvě mechanické tkalcovny. Počátkem minulého století byl Náchod jedním z bavlnářských center Rakouska-Uherska. Od roku 1909 působila ve městě také továrna na výrobu technické pryže, která od roku 1931 začala jako první tuzemský výrobce s produkcí automobilových vzduchem plněných pneumatik. V roce 1921 byl majetek rodu Schaumburg-Lippe zařazen do první etapy pozemkové reformy. V roce 1923 začalo na velkostatku Náchod přídělové řízení, jehož předmětem se stala číst velkostatku. V této době hrál významnou roli v životě města průmyslový proletariát, jehož dělnické spolky doplňovaly četné spolky občanské. Když svět, hlavně Německo a u nás pohraniční oblasti zasáhla roku 1929 velká hospodářská krize, začala se stupňovat nacionalistická politika a nacionální smýšlení Německé části obyvatelstva. Místní, hlavně Češi a Židé si tehdy patrně vzpomněli na staré proroctví, které říkalo, že bude bude ještě jednou vojna s Prajzem, největší ze všech, která dosud byla. Zase potáhne Náchodem pruský král s obrovským vojskem po tři dny a tři noci bez přestání. Dostane se až k Hradci, tam však budou Prajzi poraženi tak strašlivě, že jejich král s hanbou z boje uteče. Utíkati bude přes Náchod, avšak vojska zbude mu jenom tolik, že se s ním kolem jednoho bubnu naobědvá. To se stane pod starou borovicí ze Velkou Poříčí vedle pruských hranic a pak bude od Prajze pokoj na věčné časy. V té době neměli ani tušení, že započatá tragédie bude dokonána v Mnichově a následně proběhne největší válečný konflikt lidstva a bude rozpoutaná genocida nevídaného rozsahu. Zároveň nikdo neměl tušení ani o tom že, spravedlnost dějin potrestá zpupného souseda a že ho v těchto místech zatlačí daleko od českých hranic. Zámek byl v rukou Schaumburg-Lippe až do roku 1945, kdy jim byl majetek na základě Benešových dekretů zkonfiskován a přešel do správy státu. V roce 1958 byl zámek jmenován národní kulturní památkou. Po sametové revoluci docházelo na zámku postupně k rekonstrukcím. V roce 1992 bylo na zámku vybudované medvědinec v původním hradním příkopu. Roku 2001 byl zapsán na seznam Národních kulturních památek.

Zajímavosti:

Roku 1742 byl ve městě nebo na zámku čtyři ubytován nepřítel českého království pruský král Bedřich II. Román Aloise Jiráska (Na dvoře vévodském) zachycuje éru pana Birona. Kateřina Vilémina Zaháňská je zase zpopularizovaná v románu od Boženy Němcové (Babička). Na zámku se nachází největší medvědárium svého druhu v Čechách. 12.6.1926 město oficiálně navštívil prezident Tomáš Garrigue Masaryk, pro jehož přivítáni byla postavena velká pseudogotická slavobrána, která je zachycena i na filmových záběrech. Poslední majitel zámku a pantsví Bedřich ze Schaumburg-Lippe zemřel 12.12.1945 v Polsku a jeho tělo je pohřbeno na hřbitově v Náchodě.

Natáčení:

Případ mrtvých spolužáků, Tajemství lesní země, Pamětnice, Ve znamení Merkura, Casting na Lásku

Majitelé:

1.Páni z Náchoda (1250 - 1316) šlechtický rod

2.Královský majetek (1316 - 1325)

3.Berkové z Dubé a Lipé (1325 - 1367) šlechtický rod

4.slezští Piastovci (1367 - 1390) šlechtický rod, spřízněný s královskou rodinou v Polsku

5.Půta starší z Častolovic (1390 - 1391) šlechtic

6.Beneš Silný z Dubé (1391 - 1392) šlechtic

7.Jetřich z Janovic (1392 - 1412) šlechtic

8.Jindřich Lefl z Lažan a Krakovce (1412- 1414) šlechtic

9.Páni z Kunštátu a Poděbrad (1414 - 1427, 1456 - 1469) šlechtický rod