Zámek Moravský Krumlov

25. 10. 2023

Geografie:

Zámek se nachází ve stejnojmenném městě Moravské Krumlově v okres Znojmo. Město leží na rozhraní jihomoravské vrchoviny a výběžku Českomoravské vrchoviny asi 27 km jihozápadně od Brna na řece Rokytná.

Historie:

Zákruty řeky Rokytné nabízely dobrá místa k osídlení. Proto území Moravskokrumlovska patří k jedněm z nejdéle stabilně osídleným územím. Doklady o osídlení těchto míst pocházejí již z paleolitu a pravěku. Roku 1099 kníže Břetislav II. vojensky obsadil Moravu, proto zde vzniklo patrně dřevěné hradiště Rokiten, které sloužilo jako stráž obchodní stezky a středisko řemeslnické výroby a obchodu. Po roce 1146 byl tento hrad zničen a vypálen v boji, ve kterém si vyřizovali účty dva Přemyslovci, kníže Vladislav a Konrád údělný kníže znojemský. Následně byl postaven v letech 1238 - 1240 hrad nový už kamenný, který se jmenoval Krumm, neboli křivý a vypouklý. Byl postaven na poměrně úzké šíji výrazného zákrutu řeky Rokytné, aby dobře chránil jeden ze dvou možných vstupů do roku 1260 nově založeného města na ostrohu. Za Přemysla Otakara II. byl hrad přestavěn do podoby italského kastelu, měl čtyři nárožní věže. Byl postaven pro krále Václava I. k ochraně staré zemské stezky ze Znojma do Brna. První písemná zmínka o sídle je z roku 1277, kdy figurovalo v dodatkové mírové smlouvě, uzavřené ve Vídni mezi Přemyslem Otakarem II. a Rudolfem I. Habsburským. V anarchii po bitvě na Moravském poli se královského hradu a rozrůstajícího se města za ním ujal Gerhard z Obřan. Moravský Krumlov patřil pánům z Obřan až do roku 1312, kdy rod vymřel. Poté hrad Jan Lucemburský svěřil pánům z Lipé, kterým patřil až do roku 1368. Následně jej drželi páni z Kravař, kteří jej přebudovali v honosné sídlo. Byla vystavěna velká hranolová věž a rozšířen hradní palác od kastelového jádra směrem na sever. Zároveň došlo k přeložení hlavní cesty ze středu šíje k jejímu jižnímu okraji a výstavbě dodnes hmotně dochované brány na jihozápadním nároží areálu. Hlavní brána vznikla na počátku 14.století v sousedství severovýchodní věže kastelu a je v průjezdu z předzámčí do dvora dodnes dochovaná. Hrad byl opevněn nejen přehradím ale i dvěma vodními příkopy na západní a východní straně. Příkop na západní straně byl zdvojený. Kravařové dali město i hrad k dispozici husitům, které podporovali. Pro husity se město i s hradem stalo opěrným bodem při výpravách do Rakouska a Uher. Následně manévrovali mezi husity, králem Zikmundem a jeho zetěm Albrechtem. V 15.století se v Krumlově konstituovala Židovská obec a to v severní části městského jádra. Roku 1433 krumlovská větev pánů z Kravař vymřela, následně zdědil panství Jan z Cimburka, který je však v roce 1447 prodal pánům z Lipé. Páni z Lipé dbali o rozkvět města a po roce 1513 byla zahájena přestavba hradu na renesanční zámek se zahradou. Hlavní práce probíhali v letech 1557 - 1562. Byla vybudovaná čtyřboká renesanční stavba s dvorem uprostřed, již byl vlastně někdejší hrad obestavěn. Jeho hlavní jádro tvořilo jižní křídlo. Na jižní straně vjezdu do zámku se vypíná hranolová věž. Věž tvoří jihozápadní roh hlavního zámeckého nádvoří. Vlastní dvůr je zdoben na třech stranách, mimo východní, ve třech podlažích charakteristickými arkádami až do výše 16,5 metru. Reliéfní výzdoba na pilířích a kartuších sleduje střídání toskánského, jónského a korintského slohu dle jednotlivých podlaží. Zcela ojedinělý je u nás nástup do prvního patra zvláštním schodišťovým arkádovým dvorem, přístupným ze severozápadu hlavního nádvoří. Byl vystavěn rytířský sál se kterým sousedí asi jako poslední přistavěná zámecká kaple. V letech 1592 - 1593 byly postaveny zámecké stáje, jednoposchoďová budova se slunečními hodinami a pozdně renesančním portálem. Páni z Lipé vždy zastávali vysoké funkce, navíc byli spřízněni s panovníkem Jiřím z Poděbrad a dovolily, aby se na jejich panství rozšířila jednota bratrská. Po bitvě na Bílé hoře jim však byli majetky zabaveny. Statky propadly císařské komoře a Ferdinand II. je v roce 1625 prodal Lichtenštejnům. V roce 1645 byl zámek s panstvím obsazen Švédy, kteří si usídlili přímo na zámku a byl jimi velmi poškozen. Po třicetileté válce se Lichtenštejnové snažili o pozvednutí města udělováním různých práv. Přáli hlavně katolíkům a proto ve městě založili klášter paulínů. Pustili se i do přestavby zámku. V roce 1762 byla zbudována nová zámecká kaple se čtyřmi oltáři. V roce 1772 proběhla přestavba zámku v klasicistním stylu podle francouzského vzoru. Byla snížena hodinová věž zámku nad průjezdem z předzámčí do arkádového dvora, zcela novou bourbonsky francouzskou podobu dostala zámecká kaple, byl zasypán zámecký příkop a na západním předpolí zámku byl založen anglický park, který se skládá ze čtyř částí. Dolní park vznikl překlenutím vnější západního zámeckého příkopu a původní renesanční zahrada díky tomu byla rozšířena v jednotně krajinářsky upravený park. Jeho hlavním prostorem se stal zámecký parter s květinovými záhony a dálkový průhled k zámku. Ohrazen je kolem dokola cihlovou zdí a přístupný je přímo ze zámku portálem z arkádového nádvoří od zdvojené silnice velkou klasicistní bránou s pilíři s masivními hlavicemi. Horní park byl součástí původního komplexu, byl ohrazen cihlovou zdí, dnes z poloviny ubouranou a od dolního parku je oddělen úvozovou cestou. Přístup z dolního parku zajišťovala dnes již neexistující břízová lávka. Horní park byl dále přístupný dvěma zděnými branami. K jižní zdi horního parku přiléhá starý židovský hřbitov. Hlavními prostorami horního parku jsou amfiteátr, v nedávné době přebudován na letní kino a palouk lemovaný působivou alejí borovic. Za napoleonských válek po boji u Znojma, se Francouzi utábořili mezi Hostěradicemi a Krumlovem. Z kaple sv. Floriána si udělali stáje a ševcovskou dílnu. Další ranou byl rok 1886 kdy po bitvě u Hradce Králové přes Krumlov přešla rakouská i pruská vojska, která způsobila nejen materiální škody, ale přinesla sebou i choleru. Roku 1908 připadl zámek příbuzným Lichtenštejnů hrabatům Kinským. Za Kinských byla založena ještě jedna část parku a to roku 1910. Tento nový park za roklí do svahu, v prostoru někdejších vinic je ohrazen plotem s třemi bránami a dvěma brankami, z dolního zámku do něj vede přes rokli zaklenutý most. Na přilehlé rovinaté části je umístěn tenisový kurt. V parku se nachází rokle, která je hranicí mezi dolním a horním parkem. Po svahu rokle byla koncem dvacátých let minulého století zřízena miniaturizovaná skalka iluminující horskou krajiny. V nejvýše položené části horního parku se nacházel od roku 1938 malý pevnostní objekt. V roce 1938 se Rudolf Antonín Kinský velkou měrou zasadil o to aby byl Moravský Krumlov přičleněn k Německé říši, proto mu byl zámek roku 1945 na základě Benešových dekretů konfiskován. Město bylo silně poškozeno bombardováním Rudé armády na konci války. Při náletu bylo 383 domů zasaženo a z toho 113 zničeno do základů. Po válce začaly divoké excesy s německým civilním obyvatelstvem, kdy v jejich rámci bylo jedenáct lidí popraveno a posléze pohřbeno na místě malé vojenské pevnosti v horním parku krumlovského zámku. Moravský Krumlov měl četnou Židovskou komunitu, avšak po válce se nikdo z židovských obyvatel města nevrátil. Po roce 1945 na zámku sídlila armáda a úřady z pobořeného náměstí. Do prvního patra se nastěhoval místní okresní národní výbor. Mobiliář zámku byl svezen na několik zámků. Armáda na zámku sídlila až do roku 1963 a několikrát kvůli ní v různých prostorách hořelo. Do roku 1963 na zámku také sídlil národní podnik Konekta, který se zabýval zpracováním zahradního nábytku. Od roku 1963 na něm bylo umístěno učiliště Železničního stavitelství v Brně, které zde zřídilo internát, učebny a učňovské dílny. Mezi lety 1978 - 1982 byla na místě hrobu jedenácti poválečně popravených Němců vybudována základní škola se školní zahradou. V roce 1992 získala zámek firma Zámek spol. s.r.o., která podrobila objekt stavebně historickému průzkumu, ten však nedokončila a ze zámku s půjčkami od bank odešla. Zámek byl v roce 2003 zařazen na seznam národních kulturních památek. V roce 2004 byl zámek v dražbě prodán společnosti Incheba Praha. V roce 2016 se městu podařilo získat zámek do svého vlastnictví. V roce 2020 začaly první práce na rekonstrukci jižního křídla a zámecké věže s využitím dotačních prostředků z Evropské unie. V létě roku 2022 se do nově opravených interiérů a zámecké věže podívali první návštěvníci. V místě koníren by pak za finančního přispění Lichtenštejnů mělo vzniknout kulturně vzdělávací centrum.

Natáčení:

Strážce duší

Majitelé:

1.Královský majetek (1099 - 1278, 1620 - 1625)

2.Páni z Obřan (1278 - 1312, 1447 - 1620) šlechtický rod

3.Páni z Lipé (1312 - 1368) šlechtický rod

4.Páni z Kravař (1368 - 1433) šlechtický rod

5.Jan z Cimburka (1433 - 1447) šlechtic

6.Lichtenštejni (1625 - 1908) šlechtický rod

7.Kinští (1908 - 1945) šlechtický majetek

8.Československá republika (1945 - 1960)

9.Československá socialistická republika (1960 - 1990)