Zámek Miroslav

25. 10. 2023

Geografie:

Zámek se nachází ve stejnojmenném městě v okrese Znojmo, které leží asi 22 km severovýchodně od Znojma.

Historie:

Podle pověsti byla voní tvrz vybudována dcerou českého vévody Miroslavou roku 912. První zmínka o osadě nebo vesnici Miroslavi je však až z roku 1222 a prvními majiteli místní tvrze byli páni z Miroslavi a Mystibořic, kteří jsou doloženi až od roku 1230. Nejstarší částí zámku je střední věžovitá stavba, zřejmě obytné kamenné věže vybudovaná v románském slohu. První písemná zmínka o tvrzi je však z až roku 1387, kdy byla předána i s panstvím hraběti Hanušovi z Hardeku. Tito páni ji přebudovali v gotický hrad s vodním příkopem. Za husitských válek na Moravě v letech 1422 - 1434 se na hradě vystřídali dva majitelé. Roku 1422 hrad získal Konrád z Vratišova a roku 1426 Alexandr Skrbený z Doloplaz. Poté měli hrad snad znovu získat páni z Miroslavi a vlastnili jej až do roku 1497. Následně se majiteli stali Valečtí z Mírova a právě oni nechali gotický hrad přestavět v pohodlný renesanční zámek. Při přestavbě byl zrušen do té doby funkční padací most. Byla přistavěna dvě rozlehlá křídla, jižní mělo arkýř na krakorcích. Zámek se tedy stal dvouposchoďovou stavbou s dvěma nádvořími a věžovitým hlavním stavením a získal tak v podstatě dnešní podobu. Uvnitř objektu jsou zajímavé dvě místnosti se sklípkovou klenbou a portál s ojedinělým rámcovým ostěním. Roku 1533 byla vesnice, skládající se ze tří částí povýšena na městečko, tím že se tyto tři části jakoby sloučil v jedno. Žilo tam pospolu české, německé i židovské obyvatelstvo. Valečtí z Mírova směnili v roce 1569 miroslavský statek s Hodickými z Hodic za jiné panství. Roku 1619 zpustošilo Miroslav císařské vojsko. Hodičtí drželi zámek až do počátku třicetileté války a pro účast na stavovském povstání 1618 - 1620 svůj majetek ztratili. Po bitvě na Bílé hoře se majiteli panství stala hrabata z Náchoda. Náchodští přestavěli zámek do barokní podoby. Změny se dotkly vstupního nádvoří. Vchod do centrální budovy zámku vede vysokým barokním portálem a schodiště je osvětleno kulatým oknem. Klenbu prostorné chodby zvýrazňuje štuková výzdoba, která se uplatnila i ve výzdobě dalších místností. Kolem zámku byl také zřízen patrně francouzský park. Od roku 1692 zámek i s panstvím patřil premonstrátskému klášteru v Louce u Znojma. Tehdy došlo k poslední změně ve vzhledu zámku. V první polovině 18.století došlo k požáru, který poškodil nejstarší střední budovu, do té doby završenou cimbuřím. Následně byla na této budově vztyčena vazba z borových kmenů a došlo k jejímu zastřešení mansardovou střechou tak, jak ji známe dnes. Tehdy také došlo k přebudování parku do anglického stylu. Klášter byl zrušen Josefem II. roku 1784 a proto byl zámek i s panstvím prodán rodině lékaře Josefa Hopfena, která zámek vlastnila do roku 1893. Poté jej koupila rodina Stummerů, kteří vlastnili vídeňské cukrovary. Tito majitelé zámek i panství vlastnili až do roku 1945. Roku 1908 se patrně Miroslav stala městem. Židovská komunita v Miroslavi přestala fungovat už v roce 1938 po mnichovských událostech a obsazení tzv. Sudet vojsky nacistické třetí říše. Zámek přečkal válečná léta celkem bez úhony, byla poškozena zhruba polovina oken a asi padesát metrů krychlových krytin. V městečku byla více než třetina domů zničena nebo těžce poškozena bombardováním. Po roce 1945 získal zámek do správy Městský národní výbor. Roku 1951 se v přízemí zámku nacházela ubytovna pro vězeňsky trestané ženy, které pracovaly v místní konzervárně. Roku 1954 byl zámek přidělen Strojírnám potravinářského průmyslu Olomouc, aby sloužil jako domov učňů. V té době byly zahájeny stavební úpravy o kterých však nebyl informován Krajský národní výbor v Brně a neměli o nich tušení ani památkáři. Při této přestavbě došlo k nenávratným škodám. V průběhu roku 1973 bylo v bezprostřední blízkosti zámku vybudováno letní kino. Při jeho výstavbě došlo k likvidaci velké části parku, včetně starých okrasných keřů a stromů. Stavebně-technický stav budovy se neustále zhoršoval a nic v něm se nezachovalo až na obrazy ze 17 a 19.století. Zámek byl zapsán na seznam kulturních památek před rokem 1988. V roce 1990 se ze zámku odstěhovalo Střední odborné učiliště zemědělské a byla opravena mansardová střecha nad věžovou částí zámku. Od roku 1993 je zámek majetkem města. V roce 2004 byla v místě hradebního příkopu umístěna novodobá plastika ženy v životní velikosti z umělého kamene. V roce 2009 proběhla oprava sochy sv. Jana Nepomuckého stojící v parku. V témže roce byla opravena další část střechy. V obnově střechy se pokračovalo i v roce 2012 a byla započata i oprava jihovýchodního křídla. Rekonstrukce jihovýchodního a jihozápadního křídla včetně související části obytné věže byla zahájena v roce 2014. Objekt byl až do zahájení rekonstrukce v roce 2014 prázdný a bez využití. Během rekonstrukce se podařilo opravit větší třetinu zámku. Zámek byl slavnostně otevřen na moje narozeniny 18.7.2015. V roce 2022 došlo k opravě střechy věžové budovy.

Natáčení:

Rodáci

Majitelé:

1.Královský majetek (912 nebo 1222 - 1230)

2.Páni z Miroslavi a Mystibořic (1230 - 1387, 1434 - 1497) šlechtický rod

3.Páni z Hardeku (1387 - 1422) šlechtický rod

4.Konrád z Vratišova (1422 - 1426) šlechtic

5.Alexandr Skrbený z Doloplaz (1426 - 1434) šlechtic

6.Valečtí z Mírova (1497 - 1569) šlechtický rod

7.Hodičtí z Hodic (1569 - 1620) šlechtický rod

8.Náchodští (1620 - 1692) šlechtický rod

9.Církevní majetek (1692 - 1784)