Zámek Letovice

25. 10. 2023

Geografie:

Zámek se nachází ve stejnojmenném městě, na soutoku Svitavy a Křetínky, asi 21 km severně od Blanska a 40 km severně od Brna.

Historie:

První známky osídlení, kde se nyní rozkládají Letovice, patří do období neolitu. Z doby bronzové byly vykopány bronzové předměty lužické kultury. Z doby halštatské ani z doby laténské žádné důkazy o osídlení nejsou. Z doby římské bylo nalezeno několik mincí, které podporují obchodní teorii spojení tohoto kraje přes Malou Hanou. Kolem 6.století se zde začali usazovat první Slované. Rok 1145 je rokem první písemné zmínky o Letovicích, jde o listinu Otty III. z Olomouce, v níž se píše o darování části kláštera v Litomyšli. Později však bylo zjištěno, že se jedná o padělek ze 13.století. O nejstarší podobě dřevěné tvrze vybudované na skalnatém ostrohu Trstenické cesty přes řeku Svitavu nic bližšího nevíme, snad kromě toho, že patřila jakémusi Bořitovi. Roku 1241 byly Letovice vypleněny Tatary, kteří táhly od Olomouce. Za Heřmana z Letovic byla zničená dřevěná tvrz někdy v letech 1250 - 1274 přestavěna na kamenný hrad. Od roku 1322 hrad drželi Ronovci, za jejich vlády je také o hradu doložena první písemná zmínka roku 1360. Hynek z Ronova byl přívržencem Zikmunda Lucemburského, takže husité hrad roku 1420 oblehli, dobyli a zničily. Pan Hynek zemřel roku 1421 a panství po něm zdědily jeho dvě dcery. Od roku 1446 polovinu panství vlastnili páni z Lomnice a druhou páni z Boskovic. Na svazích kolem hradu se pěstoval chmel. První zmínka o hradním pivovaru je z roku 1447. Ve druhé polovině 15.století byl letovický hrad obnoven. O jeho pozdně gotické přestavbě svědčí několik sklepních místností s jednoduchým portálem, pozdně gotická je snad i část vnější obvodové zdi zámeckých budov. Od roku 1505 získali páni z Boskovic i první polovinu panství. Roku 1544 prodali páni z Boskovic hrad Kryštofovi z Hardeka. Hardekové počali šířit v Letovicích luteránství a městečko poněmčovat. Za Hanuše Fridricha z Hardeka byly provedeny úpravy hradního interiéru a jeho opevnění, hlavně na severní straně. Roku 1613 nebo 1614 vyženil panství hrabě Václav Thurn, jenž dovedl proplout úskalím pobělohorských konfiskací a podporoval Letovice v odporu proti reformaci. Tomu byl však po Bílé hoře zabaven a konfiskován. Roku 1624 získal panství Štěpán Bruntálský z Vrbna. Roku 1645 hrad i město dobyli Švédové, o tři roky později bylo město vypáleno. Poté muselo dojít k opravám a přestavbám. Následně držela hrad v letech 1664 - 1666 hraběnka Eva Erdëdy, po ní v letech 1666 - 1668 hraběnka Eliška z Náchoda, roku 1668 odprodala panství s hradem arcibiskupu Jiřímu Szelepczynyi z Pohronce. Tento pán nechal provést přestavbu jádra hradu v raně barokní zámek. Tehdy získala zámecká stavba půdorys nepravidelného trojúhelníku. Na konci 17.století letovický hrad přestavěn na raně barokní zámek. Roku 1711 zámek získal Karel Ludvík z Roggendorfu. Roku 1724 jej prodal Blümegenům, kteří město povznesli po stránce hospodářské. Bohužel však zámek i s městečkem téhož roku vyhořel. Po požáru probíhaly nezbytné úpravy zámku, především v zámeckých interiérech, stejně jako výstavba hospodářských a úřednických budov východně od zámku. Na jižní straně byla zbudována formální zahrada s tvarovanými dřevinami. Roku 1820 se stala majitelem panství a zámku Maďarská rodina Kálnoky z Köröspataku. Za jejich vlády se stavily konírny, letní a zimní jízdárny, dále byly doplněny arkády n terase a upravila se středověká věž, čímž zámek získal nynější vzhled. Celkově úpravy probíhaly v empírovém a pseudogotickém stylu. Roku 1826 se zámecká zahrada změnila v ovocný sad. Následně začala úprava celého zámeckého svahu v rozsáhlý romanticko-gotický park anglického stylu. V roce 1849 se zprovoznila vlaková trať. Roku 1936 byly Letovice z městyse povýšeny na město. V Letovicích podobu války provedla jednu akci odbojová skupina, mnoho lidí bylo v důsledku toho zatčeno a popraveno. Alexandr Kálnoky musel v roce 1945 vstoupit do Maďarské armády, ze které však dezertoval. Roku 1945 přešel majetek do vlastnictví Městského národního výboru. Roku 1948 byl majetek rodiny znárodněn a rodina se uchýlila do exilu do Austrálie. V zámku byl umístěn internát a později i několik tříd Masarykovy školy práce. Zanedbávala se údržba parku a neodborné zásahy způsobily znehodnocení některých částí parku. I přesto však zámecký park patří k nejcennějším v kraji, nejen po stránce botanické a dendrologické, ale i krajinářské a estetické. Po dlouhých průtazích byl zámek v restitucích hraběti Alexandru Kálnokymu navrácen. Poté začalo město ve spolupráci s panem hrabětem investovat do statistického zajištění a sanace sklepení jízdáren. Proběhla také úprava zámeckého parku. Roku 2004 byl zámek a přilehlý park prodán Bohumilu Vavříčkovi z Boskovic, který zámek zrekonstruoval. Od roku 2022 je zámek opět nabízen k prodeji a to ze zdravotních důvodů majitele.

Zajímavosti:

Kolem roku 1400 byl na tehdejším hradě přeložen do češtiny známý cestopis Marka Pola Milión. Jeho překlad v němž jsou patrné některé moravismy, je dnes uložen v knihovně Národního muzea v Praze. Na zámku působil jako vychovatel básník a archeolog Jan Erazim Vocel.

Natáčení:

Strážce duší

Majitelé:

1.Páni z Letovic (1203 - 1446) šlechtický rod

2.Páni z Lomnice (1446 - 1505, do roku 1505 vládci jedné poloviny panství) šlechtický rod

3.Páni z Boskovic (1446 - 1544, do roku 1505 vládci jedné poloviny panství, poté vládci celého panství) šlechtický rod

4.Páni z Hardeka (1544 - 1613 nebo 1614) šlechtický rod

5.Páni z Thurnu (1613 nebo 1614 - 1620) šlechtický rod

6.Královský majetek (1620 - 1624)

7.Páni z Vrbna (1624 - 1664) šlechtický rod

8.Eva Erdëdy (1664 - 1666) šlechtična

9.Eliška z Náchoda (1666 - 1668) šlechtična