Zámek Kroměříž
Geografie:
Zámek se nachází ve stejnojmenném městě asi 36 km od Zlína, ležícím na řece Moravě při jižním konci Hornomoravského úvalu a zároveň v jižním cípu úrodné Hané.
Historie:
Touto oblastí ve středověku vedla přes řeku Moravu křižovatka Jantarové a Solné stezky, která byla pokračováním Hedvábné stezky. První písemná zmínka o vsi Kroměříž je z roku 1110, kdy ji koupil biskup Jan II. od knížete Oty Černého. Roku 1207 potvrdil král Přemysl Otakar I. držbu vsi olomouckému biskupovi Robertovi. Jednalo se pravděpodobně o románský dvorec nebo chcete-li tvrz. Roku 1261 povýšil biskup Bruno ze Schauenburku Kroměříž na město a na místě tvrze nechal postavit gotický hrad. Město se rozšířilo a situovala se zde veškerá administrativní správa biskupství. Za husitských válek byla Kroměříž husity roku 1423 dobyta a následně byla zastavována šlechtě. Biskup Stanislav Thurza roku 1500 město vyplatil a tím je získal zpět do majetku církve. Roku 1512 zahájil přestavbu gotického hradu na renesanční zámek. Biskup František z Ditrichštejna zahájil počátkem 17.století stavbu františkánského kláštera. Třicetiletá válka se stala pohromou pro město i zámek, město bylo Švédy dobyto roku 1643. Když Švédové vpadly do města tak jej vyplenily a zanechali za sebou mnoho mrtvých. Kroměříž v té době měla jedno z nejstarších ghett na Moravě. Ghetto bylo vydrancováno i se synagogou, drahocenné rukopisy byly spáleny a většina obyvatel včetně rabína Mordechaje ben Moše byla zavražděna. Někteří Židé zvolili dobrovolnou smrt v ohni a vodě. Tento osud Židovského obyvatelstva Kroměříže je barvitě popsán v žalozpěvu Kroměřížská selicha z roku 1702. Následně město zasáhla i morová epidemie. S obnovou zámku a Kroměříže započal biskup Karel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu. Na základě císařských dvorních architektů byl původní zámek vystavěn zhruba do dnešní podoby. Přízemí zámku bylo věnováno hospodářským a provozním prostorám. V prvním patře byly reprezentační prostory a druhé patro bylo věnováno biskupské světské a úřední moci. Zámek měl mimo jiné také věž a salu terrenu. K zámku přiléhala také romantická Podzámecká zahrada a nedaleko se nacházela také barokní geometricky koncipovaná Květná zahrada. Roku 1752 vypukl ve městě požár, zničil desítky domů a značně poškodil druhé poschodí i interiér zámku. Musel být renovován biskupem Leopoldem Eghem. Z té doby pocházejí zejména nádherné freskové výzdoby sálů a štuková výzdoba kaple. Stavební obnova trvala zhruba dvacet let a byla dokončena biskupem Hamiltonem někdy v letech 1761 - 1776. V letech 1848 - 1849 se stal zámek dějištěm zasedání Ústavodárného říšského sněmu rakouských národů. V srpnu roku 1885 proběhlo ve městě setkání ruského cara Alexandra III. s rakouským císařem Františkem Josef I., což z města učinilo střed pozornosti celé Evropy. Dodnes zůstává tajemstvím o čem se tehdy jednalo. Ve městě přednášel roku 1905 také profesor Tomáš Garrigue Masaryk na téma problém malého národa, který se do města vrátil ještě jednou už jako prezident rou 1929. Po druhé světoví válce se zámek musel zrekonstruovat, nejvýznamnější zásah se týkal věže, kterou zapálila ustupující německá vojska. Po válce až do roku 1949 byla na zámek uvalena nucená správa avšak pořád to byl majetek církve. Roku 1950 byl však zámek přidělen okresnímu národnímu výboru. Roku 1995 byl celý komplex zapsán mezi národní kulturní památky a roku 1998 byl zapsán na Listinu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Na zámku sídlí Národní památkový ústav. Nyní je zámek z části v opět majetkem olomouckého arcibiskupství a z části patří pořád státu.
Zajímavosti:
V letech 1848 - 1849 na zámku proběhlo zasedání sněmu Rakousko-Uherské monarchie. V srpnu roku 1885 proběhlo ve městě setkání ruského cara Alexandra III. a rakouského císaře Františka Josefa I. V dubnu 1905 přednášel v Kroměříži profesor Tomáš Garrigue Masaryk na téma problém malého národa. Roku 1929 Masaryk oficiálně město navštívil už jako prezident.
Natáčení:
30 panen a Pythagoras, Amadeus, Tajemství alchymisty Storitza, Z hříček o královnách, Četnické humoresky, Peklo s princeznou, Requiem pro panenku, Šumná města, Dědictví anebo Kurva se neříká, Já Mattoni, Ucho, seriál Tři mušketýři, Bůh s námi, Marie Terezie, Slavnost v botanické zahradě, Ženy které tvořily historii
Majitelé:
1.Církevní majetek (1110 - 1423, 1500 - 1950, od roku 1990)
2.Královský majetek (1423 - 1500)
3.Československá republika (1950 - 1960)
4.Československá socialistická republika (1960 - 1990)
5.Česká a Slovenská federativní republika (1990 - 1992)
6.Česká republika (od roku 1993)
Fotografie:
