Zámek Holešov

25. 10. 2023

Geografie:

Zámek se nachází ve stejnojmenném městě, asi 17 km severozápadně od Zlína, na západním okraji Hostýnských vrchů, na hranici mezi Hanou a Valašskem na řece Rusavě.

Historie:

Holešov se nachází na starobylé křižovatce dvou bočních tras tzv. Jantarové stezky. Byl osídlen již za doby bronzové, což dokládají objevená pohřebiště. První písemná zmínka je z roku 1141. Obec původně byla biskupským majetkem. V osadě se nacházela středověká tvrz doložená poprvé roku 1275, kdy na ní sídlil biskupský leník Hugo z Holešova. Tvrz se zřejmě nacházela na pahorku na místě dnešního severovýchodního nároží zámku. Měla oválný půdorys s vnějším opevněním a byla pravděpodobně obehnána vodním příkopem. Roku 1285 držel Holešov biskupský maršálek Soběhrd. Na přelomu 13 a 14.století došlo k přestavbě tvrz na pevnější kamenný hrad, protože Králem Václavem II. roku 1300 byla obec povýšena na městečko a tvrz je zde zmiňována již jako hrad. Roku 1322 bylo městečko povýšeno na město. Roku 1371 se město dostalo do držení Matouše ze Šternberka. V době husitských válek byl hrad poničen a dobyt. Během let 1467 - 1473 byl zbudován nový hrad, pravoúhlého půdorysu. Hradní jádro bylo více rozšířeno západním směrem k náměstí. Nové sídlo mělo půlkruhové předhradí s hospodářskými budovami. Roku 1574 přešlo panství do rukou pánů z Lomnice. Od roku 1579 je objekt zmiňován jako zámek. Kolem roku 1500 byla na západní straně starší budovy hradního paláce připojena rozměrná dvoukřídlá dvoupatrová palácová stavba. V letech 1582 - 1589 zámek drželi Haugwiczové, po nich se téhož roku stali majiteli Žerotínové, za jejichž vlády byla k nároží paláce přistavěna vysoká šestiboká věž a došlo také k renesančním úpravám. Roku 1604 přešel majetek do držení Lobkowiczů. Za třicetileté války byl zámek několikrát vypleněn švédským vojskem a roku 1643 vypálen. Zničené panství koupil roku 1651 Jan hrabě z Rottalu, jenž započal s přetsvbou zámku v honosné barokní sídlo. Vznikl tak čtyřkřídlý, dvoupatrový zámek s pravidelnými šestibokými věžemi. Vnitřní nádvoří zámku obíhaly otevřené arkády. Původní severní vstup do hradního areálu byl zrušen a nahrazen trojlodním průjezdem v západním křídle zámku, před níž byla postavena sloupová hala s balustrádovým balkonem. Roku 1717 byla zámecká zahrada přebudována ve vrcholně barokním francouzském stylu. Soustava tří vodních kanálů ve tvaru trojzubce, bohatě zdobené květinovými partery určeným pohledům z vyšších pater zámku. Na ně navazovala oranžérie, tvarované stromové stěny, bažantnice a užitkové partie. Roku 1674 vznikl park v francouzském stylu s vodními kanály. Roku 1762 přešel zámek na dcery posledního majitele Rottalů. Jedna kněžna z Rottalu si vzala polního maršála Františka Leopolda z Nádasdy a proto panství roku 1763 přešlo na jejich nezletilé děti. Panství roku 1770 získala jejich dcera Marie Barbora provdaná za hraběte Erdődy. Na konci 18.století došlo kvůli vysokým nárokům na údržbu k výraznému zjednodušení dekorativních prvků umístěných na zámecké zahradě. Jejich syn potom panství předal roku 1883 své dceři provdané za hraběte Bruntálského z Vrbna. Město se stalo útočištěm židů, to se negativně podepsalo na soužití této menšiny s většinou. Po první světové válce se ve městě odehrál poslední protižidovský pogrom v českých zemích před druhou světovou válkou. Na počátku dvacátých let minulého století ve městě vzniklo nejprogresivnější české fašistické hnutí, z něhož se později stala Národní obec fašistická, přesto se město kulturně a hospodářsky rozvíjelo. Když tragicky zemřel poslední majitel zámku roku 1936 tak se zámek dostal do složitých vlastnických poměrů. Roku 1941 na něj byla uvalena nucená nacistická správa Zemského úřadu v Brně. Po skončení druhé světové války na něm přechodně čekali Němci kteří byli posléze odsunuti. Nucená zpráva objektu byla v říjnu 1945 zrušena a zámek byl navrácen do vlastnictví poslední majitelky Barboře Vrbnové. Město Holešov založilo Družstvo kulturního domu za účelem odkoupení zámku. V březnu 1948 však byla na zámek uvalena národní správa a říjnu téhož roku byl zámek zestátněn. V 50.letech zámek spravoval Okresní národní výbor a po zrušení okresu Městský národní výbor, kdy bohužel došlo k rozkradení jeho zařízení. Na zámku sídlil Závodní klub ROH, okresní archív, městská knihovna a městské muzeum. Ve velkém slavnostním sále bylo instalováno moderní jeviště, které užívalo Divadlo 6.května a v reprezentačním prostoru sala terreny byla zřízena obřadní síň, kde se konaly přednášky, slavnosti a koncerty. Od roku 1956 probíhaly pokusy o postupnou obnovu barokní kompozice zahrady. Po sametové revoluci byl zchátralý zámek navrácen původním majitelům, avšak pro nedostatek financí na jeho údržbu chátral dál. Roku 2005 koupilo od majitelů zámek město, kdy také proběhla postupná rekonstrukce a jeho obnova. Zámek je unikátní tím, že kombinuje renesanční, manýristické a raně barokní prvky.

Natáčení:

Červený bedrník

Majitelé:

1.Biskupský majetek (1141 - 1371)

2.Šternberkové (1371 - 1574) šlechtický rod

3.páni z Lomnice (1574 - 1582) šlechtický rod

4.Haugwiczové (1582 . 1589) šlechtický rod

5.Žerotínové (1589 - 1604) šlechtický rod

6.Lobkowiczové (1604 - 1651) šlechtický rod

7.Rottálové (1651 - 1763) šlechtický rod

8.Nádasdyové (1763 - 1770) šlechtický rod

8.Erdődyvé (1770 - 1883) šlechtický rod