Zámek Chropyně
Geografie:
Zámek se nachází ve stejnojmenném městě, které leží asi 7 km severně od Kroměříže.
Historie:
První písemná zmínka o osadě je z roku 1261, kdy panství patrně i s tvrzí vlastnil cisterciácký klášter ve Vizovicích. Patrně od roku 1500 patřilo panství pánů z Ludanic, ale v roce 1567 prodali Chropyni Vratislavovi z Pernštejna, který ji však hned vyměnil s Hanušem Haugvicem z Biskupic, za Litomyšl. Hanuš Haugvic nechal roku 1577 postavit hrad, jehož dokončení se ale nedočkal, protože zemřel a nedokončený hrad zpustl. Hrad stával v prostoru cesty k obci Plešivec při zámeckém rybníku. V těchto místech je rovinatý terén, takže se jednalo zcela jistě o vodní hrad s arkádami, který byl částečně na navezeném pahorku. Od roku 1581 panství vlastnili Černičtí z Kácova a na Lysicích, roku 1585 panství zdědil Jan z Boskovic a Třebové, dalším majitelem byl patrně od roku 1590 Jindřich Slavata, od kterého panství po roce 1595 koupili Pražmové z Bílkova, od nichž je roku 1615 koupil kardinál František z Dietrichštejna. Není jisté zda zámek vznikl přestavbou bývalé tvrze, nebo jej nechal kardinál nově vybudovat. Od roku 1617 byl zámek v majetku olomouckého biskupství. Renesanční zámek byl během třicetileté války několikrát napaden, poničen švédským vojskem a v důsledku toho postupně chátral. Biskup Karel Lotrinský nechal zámek v letech 1701 - 1703 přestavět do současné podoby. Hlavní zámecký trakt byl zvýšen o jedno patro a spojen se starší hospodářskou budovou. Zámek je tedy volně situovaná dvoupatrová budova obdélného půdorysu se spoustou oken v kamenných portálech. Budova má jasně červenou sedlovou střechu a vysoká, štíhlou, hranolovou věž. Fasáda zámku má ze všech stran kamenné šambránami a římsy zdobené štítky s lotrinskými kříži a dietrichštejnskými noži. V přízemí jihozápadní části vstupního průčelí jsou otevřené arkády na hranolových pilířích. Mezi okny je fasáda zdobena plastickými pravoúhlými výplněmi odlišné barvy se zaoblenými rohy. K západnímu nároží budovy přiléhá přízemní hospodářské stavení s mansardovou střechou s vikýřovými okny. V přední části jediného zámeckého křídla stojí kamenná studna s kovanou mříží. V letech 1850 - 1858 byly provedeny romantické úpravy v interiérech táflováním stěn a stropů. V roce 1892 byla při požáru zničena bohatě profilovaná střecha věže a dostala novou podobu vysokého osmibokého jehlanu. Nástup průmyslové revoluce v letech 1848 a 1849 znamenal zánik starého, patriarchálního světa na Hané. V roce 1868 byl v Chropyni vybudován velký cukrovar a v roce 1869 se vesnice dotkla železnice z Brna do Přerova. Zámek od té doby sloužil až do konce první světové války jen jako lovecký zámeček a odpočinkové sídlo pro církevní hodnostáře. Po roce 1945 se stal zámek vlastnictvím státu a byl využíván pro kanceláře a byty zaměstnanců lesní zprávy, skladové prostory, později jako školní jídelna a družina. V roce 1949 byl místní cukrovar přebudován na Technoplast, známý výrobou podlahovin, koženek a dalších plastů. Tato továrna výrazně ovlivnila život obce, zvýšil se počet obyvatelstva, změnilo se jeho sociální složení a díky tomu byla Chropyně v roce 1970 prohlášena městem. V roce 1972 byl objekt zámku převeden do majetku správy Okresního muzea v Kroměříži, následně byla provedena kompletní památková rekonstrukce i opravy nezbytné pro otevření zámku veřejnosti, upraveno bylo také okolí s přilehlým parkem. Od roku 1983 byla v zámku zřízena stálá expozice chropyňského rodáka malíře Emila Filly. Po roce 1989 byl zámek navrácen Olomoucké arcidiecézi ale na jeho provozu se podílí město Chropyně i muzeum Kroměřížska. V roce 2003 se kvůli nedostatečnému zajištění bezpečnosti a vhodnému prostředí přemístili Fillovy obrazy do Národní galerie v Praze. Od roku 2022 je zámek provozován příspěvkovou organizací SLOCH, která zajišťuje prohlídky historických interiérů, kromě toho jsou v zámku pořádány výstavy a další kulturní i společenské akce.
Majitelé:
1. Církevní majetek (1261 - 1500, 1617 - 1945, 1990 až do teď)
2. Páni z Ludanic (1500 - 1567) šlechtický rod
3. Haugvicové z Biskupic (1567 - 1581) šlechtický rod
4. Černičtí z Kácova a na Lysicích (1581 - 1585) šlechtický rod
5. Páni z Boskovic a Třebové (1585 - 1590) šlechtický rod
6. Jindřich Slavata (1590 - 1595) šlechtic
7. Pražmové z Bílkova (1595 - 1615) šlechtický rod
8. Dietrichštejnové (1615 - 1617) šlechtický rod
9. Československá republika (1945 - 1960)
10. Československá socialistická republika (1960 - 1990)
Fotografie:
