Zámek Bučovice
Geografie:
Zámek se nachází ve stejnojmenném městě v okrese Vyškov asi 29 km východně od Brna, na severním okraji Ždánického lesa, kterým protéká řeka Litava.
Historie:
Vznik osady se dá podle nálezů nevelkého románského kostela datovat do 12.století. Ovšem první písemná zmínka o Bučovicích se objevila až roku 1322 v listině Velehradského kláštera, jisté že se v tehdejší osadě, která se postupně měnila na nevelké město, nalézala středověká tvrz. Osada se nacházela na důležité cestě z Brna do Uher, což prospívalo obchodu, ovšem na druhou stranu tato poloha přispívala k častým vojenským vpádům. Není tedy divu, že se majitelé tvrze často střídali, ke vzniku jednotného panství došlo až na počátku 16.století spojením bučovického a nemotického statku v rukou jistého Tase z Ojnic. Původní středověká tvrz byla obnovena aby na ní mohl pan z Ojnic bydlet se svou chotí. Roku 1554 získal panství Václav z Boskovic, který panství zvelebil hospodářsky. Od té chvíle se městečko rozvíjelo, prosperovala řemesla, byly vysazeny vinohrady a dařilo se rybníkářství, kterých bylo v okolí založeno více než třicet. Panství zdědili roku 1571 jeho synové Jan a Albrecht. Jan Černohorský z Boskovic, který se nerozhodl pro přestavbu staré tvrze ale začal s budováním zcela nové renesanční rezidence, byl ne jen bohatý ale i učený. Zámek se stavil v letech 1575 - 1585 na bažinaté straně městečka na jižní straně náměstí, na opačné straně než byla dosavadní tvrz. Snem pana Jana bylo renesanční sídlo, podobné těm, které viděl během svých studií v Itálii. Projekt zámeckého komplexu byl navřen do půdorysu velkého obdélníku, chráněného zdí, nárožními věžemi a vodním příkopem, tím získal zámek částečně charakter pevnosti. Samotná stavba vznikala v neobyčejně těžkých podmínkách v bažinaté půdě a proto se museli zajistit základy pomocí pilotů. Hlavní zámecké budova je postavena s velmi cennými arkádami v nádvorním průčelí, je postavena napříč osy zámeckého areálu a dělí jej na dvě nestejné části. Na východní a menší straně bylo zbudováno předzámčí, na větší západní straně renesanční zahrada, což byla významná složka tehdejšího feudálního bydlení. Naproti vchodu v přízemí vznikly nejhonosnější štukové sály, vyzdobené mytologickými nebo alegorickými výjevy. Na sklonku života se z Jana Šembery sice stal podivín, ale přesto dbal na dokončení interiérových úprav a současně doplňování vybavení. Roku 1597 jím vymřel boskovický rod po meči. Měl dvě dcery, které se provdaly za Lichtenštejny a tím se staly Bučovice součástí lichtenštejnského panství. Za držení pánů z Lichtenštejna na zámku probíhaly barokní úpravy. Uprostřed dvora se nachází manýristická kašna, dále byly odstraněny tři ze čtyř nárožních věží a nahrazeny věžemi s lucernami, které však pro velkou tíhu musely být postupně sejmuty. Roku 1620 bylo město napadeno Uherským vojskem. Již roku 1623 byly proto k budově před zámeckým areálem přistavěny budovy pro úředníky. Západní křídlo zámku v sobě ukrývá několik bohatě zdobených reprezentačních sálů, které se jmenují podle svojí renesanční výzdoby. Pokoje v prvním patře byly určeny především pro služebnictvo, ale v tomto patře na jihovýchodní straně se nachází také kaple dokončená roku 1641. Po svém dokončení náležel zámek k nejkrásnějším feudálním sídlům na Moravě. Podle dochovaného inventáře, bylo jeho vnitřní zařízení velmi bohaté a toto vybavení vhodně doplňovalo vnější architekturu. Roku 1641 byl v severní části města postaven nový kostel Nanebevzetí Panny Marie. Když Švédové roku 1645 obléhali Brno, tak se pokusili dobýt i bučovický zámek, byli však za cenu velkých ztrát odraženi, Švédové vydrancovali celé město kromě kostela a v té době také skoro celé město vyhořelo. Od roku 1681 zámek přestal sloužit jako panské sídlo a stal se administrativním centrem panství. Roku 1702 byly byty pro úředníky zvýšené o jedno patro a od roku 1722 se zámek stal sídlem centrální lichtenštejnské účtárny. Roku 1722 totiž Josef Jan Adam z Lichtenštejna přestěhoval zámecký mobiliář do Dolních Rakous. K zámku náleží také zahrada která na svém počátku byla rozčleněna pravoúhle se soustavou os s kašnami, ornamenty ze zimostrázů a habrů, trávníky a ovocnými výsadbami. Toto renesanční uspořádání zahrady bylo za Lichtenštejnů také narušeno a její zbytky byly zlikvidovány roku 1726, kdy došlo k její přeměně na užitkový sad. V důsledku přeměny zámku v úřednické kanceláře bylo odstraněno vše, co připomínalo jako dřívější funkci. Město se také rozvíjelo v roce 1735 v něm existoval mlýn, pivovar, cihelna, kořalna, koželužna a tři sýpky. Roku 1787 bylo zbouráno opevnění a odvezena děla, tak charakteristická pro tehdejší pohled na zámek. Roku 1796 byla ze zámeckých sálů vybourána dosavadní renesanční kamna. Roku 1825 byla odstraněna bašta před zámkem a byl zasypán příkop. Roku 1848 byly vedle lichtenštejnské kanceláře umístěny soudní a berní budovy. Po vzniku Československé republiky byl majetek rodu Lichtenštejnů zčásti zabrán v rámci pozemkové reformy. Během nacistické okupace bylo židovské obyvatelstvo odvlečeno do koncentračních táborů a mnoho dalších občanů bylo totálně nasazeno do říše. Po roce 1945 byl jejich veškerý majetek v Čechách i na Moravě zkonfiskován pro příslušnost k německé národnosti, ačkoli se nijak pronacisticky neangažovali, spíše naopak. Na druhou stranu kníže panující v Lichtenštejnsku nabídl spolupráci Sudetoněmecké straně a profitoval ze spolupráce s německými okupačními úřady. Po roce 1945 se tak zámek stal zemědělsko-lesnickým archivem. Zámecká zahrada byla rekonstruována v letech 1960 - 1965, tak aby reflektovala původní úpravy. V zahradě se roku 1985 nacházelo sedm jehličnanů a čtyřicet dva listnáčů, proto byla a je vnímána jako významný objekt vývoje v rámci sadovnické architektury na našem území. Zámek byl v roce 2001 vyhlášen národní kulturní památkou. Město v roce 2007 pořádalo veřejnou sbírku na obnovu zámeckého parku, včetně zavlažovacího systému, která byla dovršena v roce 2014. Dnes zámek spravuje Krajské středisko státní památkové péče. Vzhledem k jeho vynikající renesanční architektuře, která se svým pojetím řadí k předním dílům tohoto slohového období nejen u nás, ale i v celé střední Evropě, bylo rozhodnuto zařadit zámek mezi objekty s kulturně politickým posláním.
Natáčení:
Muži v říji, Záhady Toma Wizarda
Majitelé:
1.Páni z Ojnic (1511 - 1554) šlechtický rod
2.Páni z Boskovic (1554 - 1597) šlechtický rod
3.Lichtejnštejnové (1597 - 1945) šlechtický rod
4.Československá republika (1945 - 1960)
5.Československá socialistická republika (1960 - 1990)
6.Česká a Slovenská federativní republika (1990 - 1992)
7.Česká republika (od roku 1993)
Fotografie:
