Zámek Blansko
Geografie:
Zámek se nachází ve stejnojmenném městě ve snahu nad levým břehem řeky Svitavy, v oblasti zvané Drahanská vrchovina, 19 km severně od města Brna.
Historie:
První písemná zmínka o osadě Blansko, tedy o dnešním Starém Blansku, které leží na pravém břehu řeky Svitavy se objevuje roku 1136 ve spise Kanovníka vyšehradského, kdy probíhal ostrý majetkový avšak v zákulisí spíše politický spor mezi olomouckým biskupem Jindřichem Zdíkem a brněnským knížetem Vratislavem o právo vystavět v Blansku kostel. Roku 1277 založil olomoucký biskup na levém břehu řeky novou osadu, která se jako tzv. Nové Blansko stala jádrem pozdějšího města. Osada Blansko se stala majetkem olomouckého biskupství. Už v této době se zde nacházela středověká tvrz, z níž se nám zachovaly základy románské válcové věže, jež byla v polovině 15.století upravena tak, aby mohla sloužit držitelům panství po zániku nedalekého hradu Blansek jako sídelní objekt. Od roku 1526 měl Blanenské panství v držení rod pánů z Doubravky a Hradiště, za nichž byly osady Staré a Nové Blansko sloučeny v jeden celek. První zmínka o tvrzi je však až z roku 1532, kdy tam jistý Jan Skála z Doubravy prostavěl devět set zlatých. Úředník moravského zemského hejtmana Václava z Ludanic, pan Matyáš z Tišnovský roku 1553 však získal na přímluvu svého pána od krále Ferdinanda I. Habsburského šlechtický titul. Poté začal skupovat statky na Moravě, kdy kromě jiných roku 1568 koupil i statek Blansko. Roku 1574 začal s přestavbou středověké tvrze na renesanční zámek, avšak tuto přestavbu dokončil až jeho syn Jan Žalkovský ze Žalkovic, který byl písařem zemského soudu a místodržícím nejvyššího písařství. Díky přestavbě dokončené rou 1604 se však zadlužil a začal svůj majetek postupně prodávat, což se roku 1615 dotklo také Blanska. Během třicetileté války blanenský zámek poničili Švédové a ten posléze chátral. Roku 1631 jej od olomouckých biskupů koupili páni z Rožmintálu. Ti však Blanenské panství i zámek vlastnili jen do roku 1694, kdy byli nuceni jej pro tíživou finanční situaci prodat Gellhornům. Za jejich působení se zámek upravoval do barokní podoby a ve městyse vznikl v roce 1698 železný hamr, který tak dal základy na továrnu, která se v průběhu staletí změnila na podnik ČKD Blansko. Gellhornové se však jako předchozí majitelé opět zadlužili a tak museli zámek i celé panství roku 1766 prodat Salmům, kteří zdejší zámek využívali jako letní sídlo, případně jako byt pro přátele nebo zaměstnance železáren. V době průmyslové revoluce se železárny a strojírny postaraly o rozmach městysu, ve kterém byla roku 1849 otevřena nová železniční trať. Salmové za svého držení zámek několikrát upravovali, nejvýrazněji do jeho podoby zasáhli po požáru roku 1818, kdy zámek vyhořel ale byl znovu opraven, navíc byla zbořena část předzámčí. Dále se pak prováděli romantické úpravy a celé to dovršila novorenesanční přestavba z roku 1870. Poté zámek Salmové už využívali jen pro bytové účely, nájemný dům nebo noclehárnu a proto opět chátral. Roku 1905 povýšil císař František Josef I. Blansko na město. Po celou dobu první republiky mělo město zájem na odkoupení zámku, ovšem bezvýsledně. Po okupaci Československa nacistickým Německem si Hugo Salm Reifferscheidt Raitz demonstrativně nechal přiznat Českou národnost vstupem do Národního souručenství. Avšak už roku 1939 se přihlásil k německé národnosti, ovšem učinil tak až po soustavném a dlouhotrvajícím nátlaku nacistického zemského vrchního rady, který hrozil, že pokud se pan hrabě nepodvolí, že dojde ke zcizení všech jeho statků ve prospěch SS Heinricha Himmlera a že budou ihned propuštěni všichni čeští zaměstnanci a jejich rodiny budou evakuovány do Německa. Pan Hugo byl v té době již nemocný a navíc i zcela vyčerpaný po zářijových dnech předchozího roku poznamenaných mobilizací, kroky šlechty i veřejnosti k prezidentovi Benešovi, kdy všichni prokazovali, že jsou ochotni svoji zemi bránit i když mnoho šlechtických rodů sídlících na našem území mělo spíše německé a rakouské kořeny, dále pak událostmi následujícími vrcholícími Mnichovskou krizí nebo chcete-li zradou a k tomu všemu ještě březnové dny roku 1939 a postupné směřování k válce, která byla také 1.9.1939 rozpoutána napadením Polska. Takže se není čemu divit, že se nacistickému nátlaku podvolil. Ovšem snažil se přiznání německé národnosti vyhnout, opakovaně žádal o pomoc prezidentskou kancelář i prezidenta Emila Háchu, který se v této věci skutečně snažil zakročit, ovšem marně. Po celou dobu války pan Hugo odmítal podepsat členství ve straně NSDAP, což vedlo roku 1942 k tomu, že byla na jeho majetek uvalena nacistická správa. Po druhé světové válce v roce 1945 mu byl majetek zabaven na základě Benešových dekretů, což je paradox dějin. Pan Hugo přijal říšské občanství pod nátlakem a výhružkami, byl nacisty perzekvován, ale přesto, byl po válce pokládán za osobu státně nespolehlivou, bez zřetele nato, že k tomu co udělal byl donucen tvrdými metodami okupantů a že nevyvíjel jakoukoli nepřátelskou činnost namířenou proti státu. Pan Hugo se pokusil odvrátit nepříznivý osud a ještě stihl podat žádost o obnovení československého občanství, nicméně konečného rozhodnutí se naštěstí již nedožil, protože roku 1946 zemřel. V roce 1960 byla zahájena rekonstrukce zámku, byly vytvořeny klenby v arkádách a interiérech, vstupní portál a na nádvorní fasády byly umístěny malby. Po dokončení rekonstrukce se roku 1969 zámek stal Vlastivědným muzeem. Po rozdělní blanenského a boskovického muzea roku 1992 působila instituce do konce roku 2015 pod názvem Muzeum Blansko. Roku 2005 se zámek stal majetkem města a objekt se nazývá Muzeum Blanenska a zabývá se převážně výrobou umělecké litiny, pravěkem, archeologií Blanenska, dějinami Moravského krasu a samozřejmě i tohoto sídla.
Zajímavosti:
Na zámku bydleli např. Karel Reichenbach, Karolina Meineke, Jindřich Wankel, Josef Dobrovský, Josef Mánes nebo Ferdinand von Saar.
Majitelé zámku:
1.Olomoucké biskupství (1136 - 1568, 1615 - 1631)
2.Žalkovští ze Žalkovic (1568 - 1615) šlechtický rod
3.církevní majetek (1615 - 1631)
4.páni z Rožmintálu (1631 - 1694) šlechtický rod
5.Gellhornové (1694 - 1766) šlechtický rod
6.Salmové (1766 - 1945) šlechtický rod
7.Československá republika (1945 - 1960)
8.Československá socialistická republika (1960 - 1990)
9.Česká a Slovenská federativní republika (1990 - 1992)
10.Česká republika (1993 - 2005)
11.Město Blansko (od roku 2005)
Fotografie:
