Hrad Cornštejn

6. 7. 2023

Geografie:

Hrad nebo lépe řečeno zřícenina leží na území dalšího hradu Bítova severozápadně od městyse Vranov nad Dyjí. Hrad stojí na vysoké skalnaté šíji ostrohu řeky Dyje nad Vranovskou přehradou, nedaleko ústí řeky Želetavky.

Historie:

Hrad Cornštejn byl postaven pravděpodobně mezi lety 1320 - 1330 jako královská pevnost se souhlasem krále Jana Lucemburského společně s hradem Frejštejnem na posílení hradu Bítova, který vlastnil Rajmund z Lichtenburka. Hrad byl vybudován na skalnatém ostrohu nad řekou Dyjí, který jej obtéká ze tří stran. Původně se jednalo o nevelký hrad oválného půdorysu s patrovým palácem krytým od jihovýchodu vysokou štítovou zdí s ochozem, s nádvořím vymezeným vysokou okružní hradbou a s mohutnou zdí s věží na severu a s palácem na protilehlé straně. Chránil příjezdovou cestu z Rakous, byl oddělený od hřebenu hlubokým příkopem. Zbytky zdi a palácové sklepy se dochovaly dodnes. Jméno hradu je odvozeno od německého Zorn a Stein, což znamená hněv a kámen nebo skála. První písemná zmínka o hradu je však až z konce května roku 1343, z listiny markraběte a pozdějšího krále Karla IV., podle níž byl bítovský majetek udělen v léno synům pána z Lichtenburka Janovi Smilovi a Čeňkovi, ti toto léno i s hrady Bítovem a Cornštejnem rozdělily na tři díly. V polovině 14.století vznikl spor mezi Lichtenburky a pány z Jindřichova Hradce a na Telči. Lichtenburkové však hrad uhájili. Tehdy byl hrad podstatně rozšířen, zejména jeho předhradí a byla vylepšena gotická ostění oken a dveří. Dále byl rozšířen o parkánový věnec hrazený nižší hradbou. Hradní palác se stal pevnějším a současně byl pohodlnější k obývání. O husitských válkách přistavěli Lichtenburkové k severní straně hradu u věže nový palác se sálem v druhém patře. Jelikož novostavba zabrala část parkánu, byl severní úsek parkánové zdi přesunut a zpřístupněn branou, připojenou k jihovýchodnímu nároží nové budovy. V téže době bylo hradní opevnění obehnáno silnou zdí se dvěma branami na severu a jihu. V první třetině 15.století byl hrad rozšířen o dolní předhradí s hospodářskými a administrativními budovami a zesílenými vstupními branami s padacími mosty a jedním předbráním. Největší rozkvět hrad zažil ve druhé třetině 15.století za Jana z Lichtenburka a Cornštejna, nejvyššího komorníka zemského soudu v Olomouci. V jeho době vyrostl nový dvoupatrový reprezentativní palác. Na baště vzniklo mohutné dřevěnohlinité předsunuté opevnění, které mělo zabránit palbě na hrad z nebezpečně krátké vzdálenosti. Jeho syn Hynek se pak zapsal dokonce do dějin mezinárodní politiky. Odmítl však přísahat věrnost králi Jiřímu z Poděbrad a podporován papežem zahájil v roce 1463 otevřenou vzpouru. Hrad byl jedenáct měsíců obléhán moravským zemským vojskem, silou však dobyt nebyl a to útočníci měli vybudovány tři opevněné tábory. V červnu roku 1465 se posádka hradu vzdala kvůli hladu. Zbytky ležení jsou dodnes patrny na hřebenu jižně od hradu. Král Jiří z Poděbrad poraženému Hynkovi z Lichtenburka a Cornštejna hrad zkonfiskoval a předal jej Krajíři z Krajku. Jeho syn Volfgang hrad poškozený obléháním opravil a zčásti jej přestavěl, aby opevnění vyhovovalo tehdejší moderní vojenské technice. Dal zbořit starou věž, místo ní přistavěl k severnímu paláci vřetenové schodiště a po jeho boku hradní kapli. Také starý jižní palác byl upraven a rozšířen o další patro. V sedle před hradem byla vybudována moderní předsunutá pevnůstka s dělostřeleckými komorami a příhradek s první hradní branou, patrně za Lipolta Krajíře z Krajku. Krajířové se však s Lichtenburky sídlícími na Bítově neustále hašteřili a tak se nakonec v roce 1530 hrad koupí vrací do rukou Lichtenburků. Kvůli tureckému nebezpečí roku 1542 byly na hradě provedeny poslední stavební úpravy, které se týkaly komplexu obytné věže a šesté brány se strážnicí. Ve výsledku měl Cornštejn celkem devět bran a zaujímal opevněnou plochu více než jednoho hektaru. Po vymření rodu Lichtenburků 1576 byl hrad koupen Štrejny ze Švarcenavy, kteří však sídlo přestali udržovat. Když jej roku 1617 přebírali Jankovští z Vlašimi, byl už hrad označován za zpustlý. Dalšími majiteli byli hrabata z Daunu, Haugwitzové a Haasové z Hasenfelsu. Na základě Benešových dekretů byl roku 1945 zestátněn. Na dnešní podobě hradu se podepsala zejména rekonstrukce z let 1973-1979, kterou prováděl předchůdce dnešního památkového ústavu jen mnohem méně citelně. Rekonstrukce pokřivila celý ráz hradu a naštěstí nebyla dokončena. Roku 1987 byl hrad převeden do správy muzea ve Znojmě. V letech 1998 - 1999 byly provedeny nezbytné sanační úpravy nedotčeného zbytku hradního areálu a hrad mohl být zpřístupněn veřejnosti. V letech 2010 - 2011 byly provedeny další úpravy, vznikl zde nový objekt pokladny a občerstvení pro návštěvníky, dále byli obnoveny dřevěné ochozy na hradbách předsunuté pevnůstky včetně dělostřelecké bašty a schodiště do sklepení obou hradních paláců. Nyní na hradě probíhají další opravy zdiva.

Natáčení:

Nebojsa, Císař a Tambor, Četníci z Luhačovic, Brněnské kolo

Majitelé:

1.Lichtenburkové (1307 - 1465, 1530 - 1576) šlechtický rod

2.Krajíři z Krajku (1465 - 1530) šlechtický rod

3.Štrejnové ze Švarcenavy (1576 - 1617) šlechtický rod

4.Jankovští z Vlašimi (1617 - 1755) šlechtický rod

5.Daunové (1755 - 1890) šlechtický rod

6.Haugwitzové (1890 - 1906) šlechtický rod

7.Haasové (1906 - 1945) šlechtický rod

8.Československá republika (1945 - 1960)

9.Československá socialistická republika (1960 - 1990)