Hrad Cimburk

6. 7. 2023

Geografie:

Zřícenina hradu se nachází jihovýchodně od Moravské Třebové na dominantním kopci nad Městečkem Trnávkou a nad údolím řeky Třebůvky

Historie:

V dávnověku byly už okraje nížinné Hané porostlé pralesy a hranice státu lemovaly husté hvozdy. Jediný možný přístup z Prahy do Olomouce vedl skrze ně starou zemskou cestou, vedoucí Křenovským údolím. Hranice mezi Moravou a Čechami nebyla přesně vytýčena a stejné to bylo na rozhraní litomyšlského premonstrátského kláštera a olomouckého biskupství. Moravskotřebovsko patřilo k západní části Moravy, zatímco její východní část byla dlouhodobě pod vlivem olomouckého biskupství. Staré slovanské osídlení bylo na pozdějším Třebovsku řídké. Přirozeným centrem osídlení v počátcích kolonizace tohoto moravsko-českého území bylo zeměpanské třebovské hradiště. Toto hradiště roku 1248 připadlo z vůle krále Václava I. Boreši z Rýzmburka, který nechal postavit tvrz a pod ní začala vyrůstat osada Trnávka. Původní dřevěná tvrz Trnávka se asi roku 1277 dostala do rukou Ctiboru z Lipnice, který ji v roce 1300 nechává přestavět v kamenný hrad v gotickém stylu. Jméno hradu vzniklo podle erbu pánů z Lipnice, na kterém bylo cimbuří. Poloha hradu je velmi příhodná, protože se tu stýkají dvě cesty. Hrad se původně skládal ze dvou částí a to silně opevněného přehradí. Na severovýchodní a jihozápadní straně ho chrání vlastní 15 metrů široký příkop, zpevněný navíc předsunutým mohutným valem. Brána byla opatřena čtyřbokou věží s kulatou baštou po boku. Z předhradí se pravděpodobně šlo po dřevěném padacím mostě do silně opevněného vlastního hradu s palácovými budovami, tvořícího jakýsi ovál, od přehradí chráněného třemi věžemi. Kolem přehradí vedla totiž jediná přístupová cesta k vlastnímu hradu, která mohla být z věží dokonale střežena. Od roku 1321 mají hrad v držení páni z Lipé. Roku 1365 hrad zakoupil markrabě Jan Jindřich Lucemburský. Roku 1406 postupuje hrad markrabě hrad i s městečkem Trnávkou Markétě z Šumvaldu, manželce Dobše z Popovic. Za husitských válek se hrad stává oporou husitů. Roku 1466 se trnavský majetek i s hradem dostává do rukou pánů z Boskovic. Za jejich držení byl hrad přestavěn, opevněn a pod ním byl vybudován rybník. Roku 1547 hrad kupuje Šimon Eder ze Štiavnice. Roku 1598 kupuje Adam Věžník z Věžník. V době pobělohorské získává hrad Karel z Lichtenštejna. Roku 1645 a 1646 je na hradě umístěna císařská posádka. Švédi hrad nedobyli, ale to nezměnilo nic na jeho osudu. Byl neudržován a dále pustl. Roku 1715 a 1716 byl hrad znovu obýván panskými úředníky z Moravské Třebové, kteří sem uprchli před morem. Roku 1766 byl již opuštěn a roku 1776 bylo dílo zkázy dokonáno úderem blesku, který hrad zapálil a silně poškodil. Měnil se v rozvaliny a lidé z něj odnášeli železo, pískovcové ostění, kámen, cihly, dlaždice atd. Po první světové válce uvažoval řád německých rytířů znovu postavit již zpustlý hrad. V 60.letech minulého století tady bylo vybudováno letní divadlo v přírodě. Při archeologickém výzkumu byl nalezen opravdový poklad 2500 stříbrných mincí ze 13.století, které jsou nyní uloženy v Národním muzeu. Dnes je zřícenina zařazena do seznamu významných státních památek.

Majitelé:

1.Boreš z Rýzmburka (1248 - 1277) šlechtic

2.Páni z Lipnice (1277 - 1321) šlechtický rod

3.Páni z Lipé (1321 - 1365) šlechtický rod

4.Markrabě Moravský (1365 - 1406) šlechtický rod

5.Páni z Popovic a Šumvaldu (1406 - 1466) šlechtický rod

6.Páni z Boskovic (1466 - 1547) šlechtický rod

7.Páni ze Štiavnice (1547 - 1598) šlechtický rod

8.Páni z Věžníka (1598 - 1621) šlechtický rod

9.Páni z Lichtenštejna (1621 - 1918) šlechtický rod

10.Československá republika (1918 - 1939)

11.Protektorát Čechy a Morava (1939 - 1945)